Unijní soud dal Komisi nyní za pravdu v tom, že rozhodnutí polských úřadů o kácení bylo porušením povinností, které Polsko má na základě dvou směrnic týkajících se ochrany životního prostředí.
Polské ministerstvo životního prostředí, v jehož čele Jana Szyszku v lednu vystřídal Henryk Kowalczyk, už v únoru uvádělo, že bude rozhodnutí evropského soudu respektovat.
Soudní dvůr EU už v prosinci loňského roku rozhodl, že musí kácení v pralese okamžitě přestat, nebo Polsko zaplatí každý den pokutu 100 000 eur (asi 2,5 milionu Kč).
Polská vláda tehdy měla také Unii neprodleně informovat, že přijala příslušná opatření. Vláda dlouhodobě argumentuje tím, že se kácí jen v zájmu ochrany lesa před lýkožroutem.
Podle Evropské komise však těžba začala v příliš velkém rozsahu a porušuje evropské normy na ochranu přírody. Polské úřady totiž v březnu 2016 umožnily ztrojnásobení těžby, a to i v oblastech, které byly dosud vyloučeny z jakéhokoli zásahu, a včetně staletých stromů.
Bělověžský prales je na seznamu světového dědictví UNESCO. Polské úřady pronásledovaly i aktivisty, kteří se těžbě dřeva snažili zabránit svými protesty. Polští i zahraniční ochránci přírody považují ochranu lesa před kůrovcem za záminku ke zvýšení těžby dřeva pro komerční účely.
Bělověžský prales- největší komplex přirozených listnatých a smíšených lesů v Evropě na východní hranici Polska s Běloruskem. - od srpna 1932 národní park. Rozloha na území Běloruska 1500 kilometrů, v Polsku 152 kilometrů čtverečních. - z 96 procent pokryt lesy, převládajícím typem je přirozený listnatý les - žije zde asi 600 zubrů evropských, vlci, rysi, divocí evropští koně tarpani a dalších asi 50 druhů savců nebo 120 druhů ptáků. - Název se odvozuje od malé, dnes polské pohraniční vesničky Bělověže. - v lovecké rezidenci Viskuli v běloruské části prezidenti Ruska a Ukrajiny Boris Jelcin a Leonid Kravčuk a předseda Nejvyšší rady Běloruska Stanislav Šuškevič podepsali v prosinci 1991 tzv. bělověžskou dohodu o vytvoření Společenství nezávislých států (SNS), která po 69 letech ukončila existenci Sovětského svazu. |
Petici proti intenzivnějšímu kácení v unikátním pralese, kde žije například zubr nebo šest desítek dalších druhů savců, podepsaly stovky tisíc Poláků.
„Dnešní rozhodnutí potvrzuje, že naše odhodlání chránit Bělověžský prales, nejstarší evropský přírodní nížinný les, není pouze nezbytné, ale i oprávněné. Pro místní lidi i region je to dobrá zpráva, ale snaha o ochranu pralesa tím nekončí,“ míní odbornice na ochranu lesů z polského Greenpeace Katarzyna Jagiełło.
„Tento jedinečný přírodní poklad stále není řádně chráněný. Více než dvě třetiny polské části pralesa spravuje úřad pro lesní hospodářství, který je zodpovědný za těžbu dřeva. Tento konflikt zájmů v oblasti chráněné UNESCO a EU může ukončit ministr životního prostředí Henryk Kowalczyk, pokud vyhlásí celý Bělověžský prales národním parkem,“ dodala.
Polsku hrozila za kácení pralesa pokuta sto tisíc eur denně:
20. listopadu 2017 |
