"Vím, že není správné snažit se někoho připravit o život kouzly. Ale já jsem té ženě uvěřila, protože je přítelkyní mé tety," přiznává třináctiletý sirotek Stephanie.
Pod zaprášenými miskami vah spravedlnosti na policejní stanici v metropoli Středoafrické republiky Bangui se vrší tenké hole určené k bití dětí, kovové tyče i dřevěná břevna pobitá hřeby, které mají přesvědčit dospělé, aby se přiznali k čarodějnictví.
Stovky mužů, žen i dětí jsou v zemi každoročně obviněny z provozování černé magie a podle policie jejich počet neustále roste. "Jsme svědky narůstání tohoto problému," konstatuje šéf policie v Bangui Jean Guenganno. "Je to důsledek chudoby."
Detektivové pasoucí po kouzelnících jsou pravidelně "očkováni" rostlinnými přípravky zhotovenými šamany, které jim mají zajistit imunitu vůči kouzlům a čárům.
V cele na banguiské policejní stanici hned vedle Stephaniiny cely sedí 70letá Ermine Qualigonová. Přiznala se, že pohřbila kousek dítěte, které potratila její snacha, ve snaze přičarovat jí neplodnost.
"Manželka mého syna mi nikdy nedala nic pořádného k jídlu. Když si ji syn vzal, dávali mi jenom polévku," vysvětluje. Syn líčil policistům, jak jeho žena začala záhadně hubnout, a obvinil svou matku, že "ujídala" její maso.
Třináctiletý Blaise Damagoa líčil, jak si pochutnával na koláči od sousedů, a jak mu později řekli, že obsahoval lidské srdce.
Odhaduje se, že asi 17 procent dospělých ve Středoafrické republice je nakaženo virem HIV. Lékaři jsou přesvědčeni, že mnoho úmrtí připisovaných čarodějnictví má ve skutečnosti na svědomí nechráněný sex či transfúze infikované krve.
"Když někdo onemocní, lidé si myslí, že je to vina zlých duchů, a nikdo je nepřesvědčí o opaku," vysvětlil šéf vládního programu boje proti AIDS Marcel Massaga.
Někteří se domnívají, že fascikly případů čarodějnictví přibývají také kvůli úmyslně lživým obviněním, motivovaným žárlivostí, závistí či snahou zbavit se rivala.
Jen málokdo se ale odváží tvrdit, že černá magie neexistuje v zemi, kde si noví prezidenti stavějí zbrusu nové paláce a prostí lidé pevně věří, že to dělají proto, aby se ochránili proti kouzlům a čárům svých předchůdců.
Ani tamní organizace ochránců lidských práv v moderních, Západem sponzorovaných úřadovnách moc čarodějnictví nebagatelizují.
"Čarodějnictví je v každém případě tak rozšířené, že kampaň za zrušení trestnosti tohoto činu je marná," konstatuje Matthias Morouba z Hlídky na ochranu lidských práv v Bangui. "Usilujeme alespoň o spravedlivé soudní procesy s obžalovanými."
U soudu jsou často používány "byliny pravdy", které mají podezřelého přimět k doznání. Nejsou výjimkou případy, kdy je jméno vykřiknuté nemocným člověkem ve spánku, navozeném čarodějným kořením, použito k identifikaci čarodějníka.
Jelikož se při černé magii často používají útržky šatů, jsou kousíčky oděvů často předkládány porotě jako důkaz. Mnohé případy obvinění z černé magie se ale nedostanou ani na policejní stanici.
V M'baiki, velkém městě na jihozápadě země, bylo nedávno několik žen obviněných z čarodějnictví pohřbeno za živa. Jiní byli popraveni nebo jim byly zapáleny domy.
Tresty za čarodějnictví nebo za vlastnictví částí lidských těl používaných k provozování čar a kouzel se pohybují od mastných pokut až po smrt. A trest vězení v chorobami prolezlých káznicích Středoafrické republiky se často rovná trestu smrti.
