Proti České republice je to stále nezvyk: představte si, že většina velkých novin čtenářům výslovně radí, koho zvolit prezidentem. Miloše Zemana, Michala Horáčka, Petra Pitharta...
V USA to je běžné a má to svou logiku: volič zcela jasně ví, na čí straně ty které noviny jsou.
Svůj postoj k volbě prezidenta letos vyjádřilo 38 ze stovky nejčtenějších amerických listů. To je hodně: ve dvou předchozích volbách v letech 2008 a 2012 to tři a půl týdne před hlasováním bylo mezi pěti a deset tituly.
Koho podpořila média v USAZdroj: The American Presidency Project |
Pro volbu Clintonové se podle webu The American Presidency Project dosud vyslovilo 38 titulů - devět z nich přitom v roce 2012 podporovalo republikána Mitta Romneyho - s úhrnným nákladem přes devět milionů výtisků.
Na Trumpově straně zeje čistá nula. I libertarián Gary Johnson je na tom se třemi s celkovým nákladem na 700 tisíc výtisků lépe.
| 2008 | Obama | McCain | nikdo * | nerozhodně | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| tituly | 65 | 25 | 8 | 2 | ||
| náklad | 16,1 mil. | 5,2 mil. | 5,4 mil. | 0,4 mil. | ||
| 2012 | Obama | Romney | nikdo * | nerozhodně | ||
| tituly | 41 | 35 | 23 | 1 | ||
| náklad | 10 mil. | 6,5 mil. | 7 mil. | 0,1 mil. | ||
| 2016 | Clintonová | Trump | Johnson | nikdo * | proti Trumpovi | |
| tituly | 38 | 0 | 3 | 2 | 1 | |
| náklad | 9,6 mil. | 0 | 0,7 mil. | 0,3 mil. | 2,9 mil. | |
*) „nikdo“ znamená, že noviny výslovně řekly, že nepodporují žádného z kandidátů - nikoliv že by nabádaly voliče, aby nešli volit vůbec
Největším Johnsonovým ziskem zřejmě je podpora od velkého listu Chicago Tribune, který v letech 2008 i 2012 doporučoval volit Baracka Obamu.
„Celkově vzato mají Trump i Clintonová vážné nedostatky, které nám brání v doporučení volit kohokoliv z nich. Osmého listopadu učiní desítky milionů Američanů volbu, ze které budou znechucení. Rozhodli jsme se jinak. Raději doporučíme zásadového kandidáta, bez ohledu na jeho šanci zvítězit, než abychom voličům podsouvali volbu neuspokojivého kandidáta velké strany,“ napsal list.
Mnohé "poprvé" či "za dlouhá léta"
Ke Clintonové od republikánů „přeběhly“ listy jako Daily News (vychází v New Yorku), The Dallas Morning News a Houston Chronicle (oba vycházejí v Texasu), The Arizona Republic či kalifornský San Diego Union Tribune.
Vzhledem k většinovému volebnímu systému (všechny volitele za stát získá vítěz, ať je rozdíl v počtu hlasů jakýkoliv) je iluzorní čekat, že by dva zmíněné texaské listy pomohly Clintonové zvítězit v největší republikánské baště celých USA. Ztráty ve vyrovnanějších a volebně důležitých státech - na Floridě (Orlando Sentinel, Sun-Sentinel) či v Ohiu (The Columbus Dispatch, The Cincinnati Enquirer) - mohou bolet víc.
Řada listů pak doporučení otiskla vůbec poprvé, vzdávaje se tak neutrality, či po dlouhé době změnila postoj. Nejčtenější deník USA Today, který dosud nepodpořil nikoho, doporučil volit kohokoliv vyjma Donalda Trumpa.
„Od vyhlášení kandidatury před patnácti měsíci až do první prezidentské debaty prokazoval Trump opakovaně nedostatky v oblastech temperamentu, vědomostí, stálosti a cti, které Amerika u svých prezidentů potřebuje,“ uvedl list s tím, že na podpoře Clintonové se jeho vedení neshodlo.
Trumpovy trableUž osm žen se veřejně přihlásilo jako oběti sexuálních útoků Donalda Trumpa. Ten obvinění vytrvale odmítá a jejich výpovědi označuje za cílenou kampaň Hillary Clintonové. Trumpovy potíže podle amerických médií omezují tok peněz, které dárci poukazují na jeho prezidentskou kampaň. Za minulé tři měsíce republikáni shromáždili o 25 procent méně financí, než ve stejném období před čtyřmi lety, kdy se o prezidentský úřad ucházel Mitt Romney. zdroj: ČTK |
Potřetí ve své historii - po doporučeních hlasovat pro Abrahama Lincolna a Lyndona B. Johnsona - vydal „endorsement“ magazín The Atlantic. Doporučil Clintonovou, stejně jako Foreign Policy (který dosud nikdy nepodpořil nikoho).
Republikáni jsou zvyklí na přesilu. Ale hraje přesila roli?
Věc samozřejmě nestojí tak, že se od podpory médií přímo odvíjel volební zisk. Na poměr získaných hlasů byly poslední dvoje volby poměrně vyrovnané: John McCain v roce 2008 získal 45,7 % hlasů (Barack Obama 52,9 %), Mitt Romney v o něco příjemnější pozici v médiích (oproti McCainovi) o čtyři roky později 47,2 % (Obama 51,1 %).
Server BBC News uvádí, že role tradičních médií a jejich vliv se patrně snižuje. V roce 2008 například průzkum Pew Research zjistil, že 14 % dotázaných vyjádřilo po doporučení v lokálním tisku větší ochotu volit daného kandidáta, 14 % ochotu menší a 69 % tvrdilo, že je tisk nijak neovlivnil. (Pikantní je, že výzkum ukázal i velmi malou ochotu lidí volit člověka, kterého doporučuje Donald Trump.)
Pozdější studie Národního úřadu pro ekonomický výzkum nicméně naznačila, že pokud je doporučení ohledně prezidentské volby s ohledem na minulost a charakter listu překvapivé, dopad na rozhodování lidí má sklon být výraznější (dala na něj až 3 % čtenářů) než u nepřekvapivých (1 % čtenářů).
Také letos se přitom rýsuje relativně vyrovnaný střet, třebaže Hillary Clintonová v posledních dnech a týdnech výrazně posílila. Podle průběžně aktualizovaného agregátoru průzkumů RealClearPolitics vede Clintonová nad Trumpem o 5,3 procentního bodu. Rozdíl pěti procent v celolidovém hlasování nicméně může v počtu získaných delegátů znamenat propast klidně stovky hlasů.
Trump ovšem jde do souboje, který mnozí Američané vnímají daleko více jako střet mezi zavedeným světem (jako jehož součást vnímá i zavedená média) a novými pořádky. I proto možná letos běžné dělení na prodemokratické a prorepublikánské noviny nefunguje.
