Ševčuk ve středu podepsal výnos o přípravě na připojení k Rusku, kterým se mají naplnit výsledky lidového referenda ze září 2006. Před deseti lety hlasovalo 97 procent místních voličů pro připojení k Rusku, s nímž Podněstří nemá společné hranice.
„Je to signál Moldavsku: Jestli nezvolíte prezidenta, který zemi sjednotí jako federaci, pak se Podněstří může otočit a odejít do Ruska,“ komentoval nařízení pro zpravodajský server Lenta Oleg Pacholkov ze sněmovního výboru pro záležitosti postsovětského společenství a krajanů.
Region Podněstří
„V Moldavsku budou brzy prezidentské volby a Rusko doufá, že zvítězí Igor Dodon (vůdce opozičních socialistů - pozn. red.), který slibuje sjednotit Gagauzii a Podněstří do jedné federace s Moldavskem. Fakticky jde o znovuzrození plánu, který Rusko vždy podporovalo, ale který svého času poslal ke dnu moldavský prezident Vladimir Voronin,“ dodal zástupce ruské Státní dumy. Momentálně podle něj Moskva nemá v Kišiněvu partnera, se kterým by mělo smysl jednat.
Podněstří se odtrhlo od Moldavska po rozpadu Sovětského svazu na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Konflikt si vyžádal asi patnáct set mrtvých. Výzvy Kišiněva k odchodu ruských vojáků Moskva odmítá s tím, že „mírové jednotky“ chrání ruskou menšinu a zůstanou v regionu až do vyřešení vleklého konfliktu.
Autonomní Gagauzie, která leží na jihu Moldavska, se v éře rozpadu Sovětského svazu také pokoušela od Moldavska odtrhnout. Konflikt se nakonec podařilo urovnat bez krveprolití.
Samo Moldavsko je dlouhodobě rozděleno na proevropský a proruský tábor. Od loňského dubna, kdy vyšel na světlo skandál týkající se zmizení více než jedné miliardy dolarů z moldavských bank před volbami v roce 2014, se země potácí v politické krizi. Další vlnu nevole pak v lednu vyvolalo jmenování nového premiéra Pavla Filipa, který má úzké vazby na jednoho z nejbohatších mužů země Vlada Plahotniuka. Parlament bývalé sovětské republiky se kvůli uklidnění nálad rozhodl vypsat na 30. října přímé prezidentské volby.
