Doporučení zaznělo podle serveru Naviny.by na ženevské schůzi pracovní skupiny OSN, která se zabývá dohledem nad dodržováním lidských práv.
"O tom, která doporučení ČR přijme či odmítne, rozhodneme v následujících měsících. Konečná zpráva půjde přes vládu někdy na jaře," sdělil iDNES.cz mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář. O běloruských motivech spekulovat nechtěl. "Na to, proč některá země vystoupila a jiná ne, zda jí šlo vskutku o lidská práva, nebo spíše o politiku, nemůžu dát jasnou odpověď. Je to dotaz na tyto země, nemůžu za ně mluvit," vysvětlil.
Přezkumu dodržování lidských práv bylo Česko podrobeno 22. října. Každý stát má možnost se otevřeně vyjádřit k lidskoprávní situaci jiného státu a sám zároveň pootvírá dveře do vlastní lidskoprávní kuchyně, popsalo princip přezkumu české ministerstvo zahraničí.
"Náš přezkum se setkal se zájmem ze strany mnoha delegací, které pochvalně i kriticky hodnotily a komentovaly aktuální vývoj v oblasti ochrany a podpory lidských práv v České republice," uvedlo ministerstvo s tím, že Česko se zavázalo předložit zprávu o plnění doporučení, která byla v rámci přezkumu přijata. Další přezkum dodržování lidských práv čeká ČR v roce 2017.
Výtka pro Česko přišla po kritice běloruských voleb
Diplomatická ofenziva z Minska přišla jen pár dní po přijetí rezoluce Evropského parlamentu tvrdě kritizující politické poměry v Bělorusku, označovaném za poslední diktaturu v Evropě. Poslanci kritizovali režim Alexandra Lukašenka za věznění politických aktivistů a systematické pošlapávání lidských práv.
EU navíc v polovině října o další rok prodloužila sankce proti běloruským politikům, soudcům a podnikatelům napojeným na režim. Bělorusko zareagovalo na zpřísnění sankcí odvoláním zástupce polského velvyslance z Minska a vedoucího stálé mise EU (více o diplomatické odvetě čtěte zde).
Praha v září kritizovala průběh běloruských parlamentních voleb, v nichž na opozici nezbylo jediné místo v parlamentu. Během voleb nebyla podle české diplomacie respektována řada závazků přijatých v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, volby nebyly organizovány nestranně.
Černínský palác ve svém prohlášení vyzval běloruské úřady, aby volební normy a praxi uvedly v soulad s mezinárodními standardy.
Terčem běloruských stížností se rovněž stala situace v Argentině, Beninu, Gabonu a v Jižní Koreji. Běloruští diplomaté těmto zemím doporučili, aby se zaměřily na boj s obchodem s lidmi, trestaly hrubé zacházení s dětmi, zasazovaly se o respektování práv žen, uprchlíků a pracovních migrantů.
