Poslechněte si celý rozhovor s Markem Čejkou v Kontextu:
Zatímco západní státníci od začátku bombardování Gazy nabádají Izrael k ohledům na civilisty a Emmanuel Macron žádá, aby „nezabíjel ženy, děti a staré lidi“, Česko spolehlivě setrvává v pozici nejloajálnějšího spojence. Prezident Pavel na návštěvě Izraele zdůrazňuje hlavně izraelskou humanitární pomoc Palestincům, ministryně obrany Jana Černochová chce dokonce vystupovat z OSN.
Podle Marka Čejky je jasné, že naše nadstandardní vztahy s Izraelem mají hluboké historické kořeny, naši politici ale v poslední době nedělají rozdíly mezi Izraelem a politickou garniturou premiéra Netanjahua, do které patří i extremistické strany.
Netanjahu zkritizoval USA a řekl, že nevěří Kataru. Ten je výroky zděšený |
„Loni probíhaly v Izraeli intenzivní celospolečenské protesty proti Netanjahuovi. Oprávněně, protože Netanjahu se snaží ve svůj prospěch omezovat izraelskou demokracii. A česká vláda k tomu nic neřekla. Naše nekritická podpora je tedy spíš podporou Netanjahua a nikoliv izraelské společnosti,“ vysvětluje Marek Čejka.
Jedním z fetišů české politiky vůči Izraeli je myšlenka přesunu našeho velvyslanectví do Jeruzaléma. Už den po teroristickém útoku Hamásu ji opět oprášilo ANO a premiér Fiala to podpořil. Proti se však postavil ministr zahraničí Lipavský. Proč je pro některé politiky toto gesto po vzoru Donalda Trumpa tak důležité?
„Je to trochu kopírování jestřábího přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu. Takové jednostranné kroky nepřispívají k míru, preferují jednu ze stran konfliktu a jsou bližší pravicově náboženské izraelské politické rétorice, ale to je opět jen výseč izraelského politického spektra,“ myslí si Čejka.
Pro Netanjahuovu vládu je česká podpora nejužitečnější především na půdě OSN. „Česká republika většinou hlasuje společně s Izraelem, Spojenými státy, ale také třeba s Mikronésií nebo Nauru. Ale není to tak úplně vždy. Nedávno tam bylo hlasování, které se týkalo práva na sebeurčení palestinského lidu a tam Česká republika hlasovala pro palestinskou stranu. To se u nás nemedializovalo. Takže i tady můžou být určité odchylky, ale většinou jsou naše postoje jednoznačně proizraelské.“
Česká pozice je stále do značné míry určována příběhem o dodávkách československých zbraní, které v roce 1948 zachránily mladý židovský stát. Podle Čejky si ovšem tuto historii rádi romantizujeme – kromě jiného i proto, že v ní vidíme paralelu s Mnichovem.
Marek Čejka odborník na Blízký východ a konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Autor knih Korán, meč a volební urna, Dějiny moderního Izraele nebo Izrael a Palestina. |
„Rozhodně to nebyl dar, byl to velký byznys. A co je asi nejdůležitější, bylo to po únoru 1948, to znamená za stalinistického režimu, takže to neslo vliv sovětské politiky přitáhnout tehdy velmi levicový Izrael na svou stranu. Když bylo zjevné, že Izrael sice levicový zůstane, ale nikoliv tím sovětským směrem, nastal velký odklon a Československo naopak začalo dodávat daleko kvalitnější a moderní zbraně arabským zemím,“ vysvětluje Čejka.
Hardcore stoupenci Izraele se často ohánějí i takzvanou židovsko-křesťanskou civilizací. „To je trošku účelový pojem. Kdy ta židovsko-křesťanská civilizace vznikla? Po Osvětimi, po druhé světové válce? Když se podíváme hlouběji do evropských dějin, tak vidíme, jakým způsobem se křesťanské národy vůči Židům chovaly.“
Podle něj je patrné, že minimálně u části politické scény se bezvýhradné sympatie k Izraeli překrývají s islamofobií. Patrné je to například u Miloše Zemana, zřejmě nejhlasitějšího stoupence přesunu naší ambasády do Jeruzaléma.
„Hodně Čechů vidí v Izraeli předvoj boje proti islámu. Ale tady máme argument, že v Izraeli pro určitou část společnosti platí právo šaría. Je to tradice zachovaná z doby osmanské říše, podle které pro náboženské komunity platí náboženské právo. A pro izraelské muslimy s izraelským občanstvím v rodinném právu platí šaría. Čeští bojovníci proti islámu by se tím možná mohli inspirovat a uvědomit si, že Izrael je daleko složitější,“ dodává Čejka.
Jak se k Izraeli stavil Václav Havel? Proč se ani Karel Schwarzenberg nezdráhal kritizovat nelegální židovské osady na Západním břehu? A jak teror Hamásu a válka v Gaze rozbouřily český mediální rybníček? To vše se dozvíte v podcastu Kontext.
