Světová populace zřejmě dosáhla počtu osmi miliard lidí už loni, míní Tomáš Kučera. „Myslím, že tak rok a půl tady těch osm miliard už máme,“ řekl expert z katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Podle něho se odhady počtu, kterého by mohla světová populace celkově dosáhnout, pohybují mezi 9,5 až 11,5 miliardy lidí. Kučera je přesvědčen o tom, že výsledná hodnota bude koncem 21. století někde mezi, tedy na úrovni zhruba 10,5 miliardy.
Už 188 tisíc lidí. Počet žádostí o příspěvek na bydlení skokově narostl |
Podotkl, že sčítání se často vyznačují poměrně velkými nedopočty obyvatel, které v některých méně rozvinutých zemích mohou dosahovat hodnot až kolem deseti procent. „O kvalitě našich sčítání, u nichž se nedopočty pohybují na úrovni desetin procenta, se většině zemí ani nezdá. Přitom ‚extraliga sčítání‘ se hraje do jednoho procenta,“ poznamenal.
Podle údajů OSN počet obyvatel na Zemi překoná milník osmi miliard 15. listopadu. Z tohoto počtu je 50,3 procenta mužů a 49,7 procenta žen. Podle odhadů by měl do roku 2050 být podíl mužů a žen na planetě stejný.
Podle odhadů OSN ale tempo celkového růstu populace zpomalí a devět miliard bude na planetě v roce 2037, tedy za 15 let. Deset miliard obyvatel by mohlo být kolem roku 2050. Vůbec nejvyšší číslo, na které by celosvětová populace mohla vyrůst, je podle odhadů OSN 11 miliard, jež by mohly na planetě žít kolem roku 2100.
Světová populace do roku 2100 klesne na polovinu, předpovídá ekonom |
Některé studie však očekávají vrchol populace dříve, například podle Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (IHME) při Washingtonské univerzitě by největší počet lidí na Zemi (9,7 miliardy) mohl být v roce 2064 a poté bude klesat.
Před 50 lety byl roční nárůst populace dvě procenta (přes dvě procenta naposledy v roce 1972), v roce 2020 to bylo 1,05 procenta a tempo růstu by mohlo dále klesnout na asi 0,5 procenta kolem roku 2050.
Ve věci takzvaného perspektivního růstu Kučera souhlasí s odhady OSN. Řekl, že zhruba za poslední půlstoletí se intenzita růstu světové populace, měřeno ročními přírůstky v procentech, snížila skoro o dvě třetiny.
„Ještě nedávno jsem studentům vykládal, že roční globální přírůstek obyvatel je 1,1 procenta, Podle nejnovější zprávy OSN k osmi miliardám lidí však hodnota ukazatele činí jen 0,8 procenta. Přitom ještě začátkem 70. let se světová populace zvětšovala o dvě procenta ročně. Křivka jde dolů,“ konstatoval Kučera. Zdůraznil, že ve světě nehrozí globální přelidnění, přetrvává však nebezpečí přelidnění na regionální úrovni. A zároveň se prohlubuje nesoulad v rozmístění obyvatel a zdrojů.
Svět v roce 2100: Devět miliard obyvatel, Nigérie lidnatější než Čína |
Snížení porodnosti, prodloužení délky života
Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, v roce 1995 tři děti, nyní je to zhruba 2,3 dítěte a podle odhadů by to v roce 2050 mělo být 2,1 dítěte.
Klíčovým faktorem růstu populace je prodlužování průměrné délky života. V roce 1990 to bylo 64,2 roku, v roce 2019 již 72,8 let a podle předpovědí OSN to bude 77,2 let v roce 2050. Podíl lidí starších 65 let by se měl zvýšit ze současných deseti na 16 procent v roce 2050. Průměrný věk světové populace stále roste - před 50 lety do bylo asi 22 let, nyní je to podle odhadů již necelých 31 let.
Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 56 procent (přes 50 procent se přehoupl v roce 2010) a do roku 2050 tento počet dosáhne podle OSN až 68 procent. Více než třetinu z nich budou tvořit lidé v Indii, Číně a Nigérii.
Nejlidnatější země a světadíly
|
