Písek bičuje mongolskou vesnici. Osadu zachraňují před pouštní dunou Češi

  16:41
Sotva se ráno probudí a vylezou z jurty, v očích už je řežou zrnka písku. Obyvatelům mongolské vesnice Javkhlant znepříjemňuje život písečná duna, která již překonala ochranou zeď jejich osady. Nestabilní terén se snaží zkrotit vědci z Brna. Jejich záchranná strategie – oplocená a aditivy zocelená výsadba – už sklízí první úspěchy.

Vesnice s několika sty obyvateli leží nedaleko druhého největšího mongolského města Darkhanu. Ještě před dvěma dekádami v místě dnešní pouště rostly keře a řeku lemoval les.

„Lidé ve středních letech si v místě dnešní písečné duny vybavují úrodnou step s trávou a vrbami kolem řeky. Teď úrodnou vrstvu zasypává písek, kde už nic moc neroste. Písek nejenže místním znepříjemňuje každodenní život, ale ničí i jejich zemědělskou techniku,“ přibližuje půdoznalec Václav Pecina z brněnské Mendelovy univerzity, který se na aktivitách v Mongolsku dlouhodobě podílí.

Zatímco před dvaceti lety mongolští pastevci chovali zhruba 20 milionů kusů zvířat, dnes je jejich počet až čtyřnásobný. Navíc přibylo koz, které sežerou, na co přijdou, a umí lézt i na stromy. I v oblasti písečné duny se stále pohybují stáda dobytka, písek tak nemá šanci zarůst a je nestabilní.

Kanada, Španělsko, Mongolsko. Lesy severní polokoule hoří víc než kdy dřív

Aby zabránili dalšímu posunu duny po větru k vesnici, obehnali čeští vědci ve spolupráci s kolegy z německé organizace GIZ pás táhnoucí se od místní řeky až k písečné duně plotem a uvnitř vysázeli stromy a keře. Použili vrby, topoly, jilmy či rakytníky. Vegetace má dunu zpevnit a zadržet vodu v krajině.

„Již během první vegetační sezony byl patrný obrovský potenciál krajiny pro regeneraci po vyloučení pastvy. V oplocenkách dostaly šanci nejen stromy, ale také vykvetly květiny, narostla vysoká tráva, do které se schoval hmyz a hlodavci, na ty zase přilétali ptáci,“ nastínil Pecina. Naopak neoplocená kontrolní plocha s výsadbou vrb nepřežila ani týden.

Sázet les, kde nikdy nebyl? Nesmysl

Výsadbu větrolamu v oplocenkách, které chrání vegetaci před zvířaty, vědci v Javkhlantu dokončili loni na podzim. Provedli ji společně s místními, aby vesničané chápali, co je záměrem a přijali experiment za svůj. Obyvatelé osady nyní oplocený prostor chodí kontrolovat a starají se o něj.

Příroda má sílu se se spoustou problémů vypořádat sama, ale musí dostat šanci. Správným managementem jí s tím můžeme pomoci. Zadržení vody v půdě umíme podporovat i prostřednictvím aditiv, která pomohou stromům přečkat první kritické roky,“ přibližuje Pecina. Jako podpůrné prostředky jim slouží třeba mykorhiza, hydrogel, dřevěné uhlí či pelety z ovčí vlny.

Vítr zanáší písek na nedalekou osadu. Zdejší ochrannou stěnu už téměř překonal.

Lesnictví má v Mongolsku krátkou tradici a všechny lesy se obnovují převážně přirozeně ze semen dospělých dřevin, umělá výsadba není častá. Vědci z Mendelovy univerzity upozorňují, že cílem projektu není zalesnit mongolskou step, nýbrž zachovat v zemi ohrožené lesy.

„Nesnažíme se zastavit poušť tak, že vysadíme les tam, kde nikdy nebyl. Snažíme se zachránit degradující les, případně ho rozšiřovat do míst, kde byl před desítkami let, ale kvůli pastvě, těžbě či požárům zmizel,“ objasňuje vědec.

Osvěta pastevců

Václav Pecina strávil v Mongolsku v součtu již více než rok a všímá si, že i tam se v uplynulé dekádě stejně jako v tuzemsku leccos proměnilo. Pastevci putují ze západu na sever, často opouštějí kočovný život a dobytek pasou stabilně kolem měst či vesnic. Z vypleněných oblastí v okolí pak stáda přesouvají tam, kde ještě zeleň zbývá, což na tato místa vytváří ještě větší tlak.

Poničené je i okolí hlavního města Ulánbátaru. „Letos v mnoha oblastech Mongolska do konce června nepršelo, což bylo kritické pro vegetaci i dobytek. V červenci pak pršelo tolik, že déšť několikrát vytopil hlavní město, protože lesů v jeho okolí ubývá, a ty zbývající již nejsou schopné vodu zadržet. Lidé zřetelně vidí důsledky degradace krajiny. Málo vody, málo pastvin, koncentrace lidí v oblastech, to vše představuje pro krajinu velký nápor,“ přibližuje Pecina.

Podle dalšího z účastníků projektu Jana Šebesty pomáhají podobné události dostat boj se změnou klimatu a degradací krajiny do centra pozornosti. Spolu se zahraničními kolegy se vědci z Brna snaží mongolské pastevce vzdělávat a vysvětlovat jim, že si nemohou z lesa jen brát a ignorovat jeho potřeby.

Čtenáři cestují: Do Mongolska jsme si dojeli sami autem během prázdnin

„Chovají velký respekt k přírodě, ale nemají zažitou potřebu údržby či péče. Ačkoli byl les dříve schopen se s problémy vypořádat sám, tlak na něj je nyní už tak velký, že mu musejí svým přístupem pomoci, aby jim mohl své služby dál poskytovat,“ popisuje Václav Pecina.

Kočovní Mongolové nejenže stále ještě často vaří na dřevě, ale v lesích pasou dobytek, což může být pro les úplná zkáza. Oplocují si pole a osady, aby se zvířata mohla volně pást. „Ideální by bylo, domluvit se na vhodném režimu. Třeba aby omezili pastvu v lese, nebo aby konkrétní území zůstalo vždy pět deset let bez pastvy a les měl čas na obnovu,“ přibližuje brněnský badatel.

Lesy dál od civilizace v ohrožení nejsou

Díky projektu Stream jezdí čeští badatelé pravidelně ještě do dalších pěti mongolských lokalit, které jsou od sebe vzdálené i stovky kilometrů. Mimo oblasti Javkhlant, kde bojují přímo s pouští a následky klimatické změny, obhospodařují spolu s německými kolegy například i plochu v jádrové zóně tajgy, na hranici s přísně chráněným územím.

„Lesy daleko od civilizace přímo ohrožené nejsou, degradují zejména ty na pomezí stepí. V každé z našich lokalit se snažíme ukazovat jiné přístupy napomáhající k tomu, aby les byl zdravý, silný, adaptovaný na změnu klimatu a současně poskytoval místním výhody,“ vysvětluje Pecina.

Čingischána v Mongolsku stále až nekriticky uctívají, říká orientalista

Srovnání jejich práce v Mongolsku s takzvanou zelenou zdí v jižní Gobi, jejímž cílem je čelit rozpínání pouště v oblasti střední Asie, podle Jana Šebesty pokulhává.

„Společná je snaha zachovat úrodnou půdu. Kolega zaměřený na degradaci permafrostu však upozorňuje, že je krátkozraké sázet určité stromy v místech, kde nemají bez závlahy šanci na přežití. Čerpají vodu, která je v krátkých časových měřítkách neobnovitelná – je to tisíce let vznikající fosilní voda, která se jen tak neobnoví. Nikdo neví, kolik jí je, a až se jednou vyčerpá, stromy zřejmě nepřežijí. Alespoň ne sázené topoly,“ míní Šebesta.

Převzali systém značení stezek

Aktivit brněnských vědců v Mongolsku se účastní i studenti tamních univerzit či děti. „V Mongolsku se na vysokých školách platí školné, jen studenti lesnických programů mají poplatky za studium poloviční, a to zejména díky tomu, že důležitost vzdělávání v oboru akcentuje sám prezident,“ přibližuje Šebesta.

Díky dobrým vztahům s místními představiteli dostávají čeští vědci i další různé nabídky. „Díky podpoře z české ambasády nás kontaktovala tamní asociace turistů, která měla zájem o převzetí českého systému turistického značení. Kluby podepsaly spolupráci, zorganizovali jsme školení na značení turistických stezek a letos v záři jsme vyznačili první,“ popisuje Pecina.

Mongolsko začne používat české značení stezek, turismus v zemi zažívá boom

Díky programu Erasmus+ a penězům české ambasády v Ulánbátaru už čeští vědci přivezli do Brna téměř dvě desítky mongolských studentů, kteří budou moci získané znalosti použít v praxi u nich doma. Stejně tak díky Mendelově univerzitě vycestovaly od roku 2009, odkdy se univerzita aktivit v Mongolsku účastní, už desítky českých studentů a vědců.

„Teď už spíme spíš v hotelích či jurtách, ale v počátcích naších výprav jsme lákali zájemce i na dobrodružství v divočině a spaní ve stanu. Máme za sebou i setkání s vlky. Když jim někdo vstoupí do teritoria, přijdou si ho zkontrolovat. Drží si však odstup a nejsou agresivní,“ přibližuje jedinečný zážitek z mongolské divočiny Václav Pecina.

Podle slov Jana Šebesty se i čeští vědci mají v Mongolsku čemu učit. „Jednou jsme měli s sebou entomologa, který chytil druh motýla, který nebyl dosud v Mongolsku popsaný. U nás se potýkáme se ztrátou biodiverzity, kdežto tam se druhová pestrost drží, jen je potřeba vše vybalancovat s pastvou,“ uzavírá.

Javkhlant

Javkhlant

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Nejčtenější

Novým papežem se stal americký kardinál Prevost, přijal jméno Lev XIV.

Sledujeme online

Novým papežem se stal americký kardinál Robert Francis Prevost, oznámil z baziliky sv. Petra kardinál Dominique Mamberti. V pořadí 267. papež přijal jméno Lev XIV. Hlavou římskokatolické církve je...

Zemřel Jiří Bartoška, charizmatický herec a prezident karlovarského festivalu

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Byl dlouholetým prezidentem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a dlouhodobě patřil k nejpopulárnějším českým filmovým tvářím. Držitel dvou...

Nový poplatek za televizi a rozhlas: kdy se platí poprvé zvýšený a komu vznikne dluh

Od 1. května se zvýšil poplatek za televizi a rozhlas. Pro Českou televizi o 15 korun na 150 korun měsíčně za domácnost, pro Český rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Nově ho začnou platit...

Nekontrolovaně k Zemi padající sovětská sonda se zřítila do Indického oceánu

Sovětská sonda Kosmos 482 ze 70. let minulého století se rozpadla v sobotu ráno kolem osmé hodiny SELČ po vstupu do zemské atmosféry, uvedlo Evropské centrum trasování a dohledu nad vesmírem (EU...

Rusy rozzuřil hořící Kreml na ponožkách českého zmocněnce. Darebák, zní z Moskvy

Řádnou vlnu emocí v Rusku vzbudil český vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Na schůzi s ukrajinským prezidentem, který před týdnem navštívil Českou republiku, si vzal ponožky s...

Odklad Dukovan nechce komise, jen Francouzi, kontroval premiér Fiala

Předseda vlády Petr Fiala označil dopis místopředsedy Evropské komise Stéphane Séjourného, v němž žádal odklad podpisu smlouvy na stavbu nových bloků Dukovan, za soukromou iniciativu. „Nejde o...

12. května 2025  16:13,  aktualizováno  20:45

Arašídová Nutella a hranaté Ferrero. Firma amerikanizuje oblíbené produkty

Severoamerická divize cukrovinkové společnosti Ferrero začala do tradiční lískooříškové Nutelly přimíchávat arašídy, z kuliček Ferrero Rocher dělá čtverečky a do dražé Tic Tac přidává příchuť...

12. května 2025

Muž v Ostravě se polil hořlavinou a zapálil, svědci rychle zasáhli. Je v kritickém stavu

V Ostravě – Mariánských Horách se dnes odpoledne polil 49letý muž neznámou látkou a zapálil. Svědci ho uhasili a přivolali záchranáře. Proč to muž udělal, nyní policie zjišťuje. Podle mluvčího...

12. května 2025  17:32,  aktualizováno  19:50

Lekníny a mosty. Představují se finalisté soutěže o památník královny Alžběty II.

Pětice finalistů se dostala do nejužšího výběru na architektonickou firmu, která postaví památník pro zesnulou královnu Alžbětu II. Mezi návrhy je například cesta z „leknínových“ kamenů zakončená...

12. května 2025  19:37

Česko se propadá do extrémního sucha. Ušetřena je jen desetina území

Pětadvacet procent území České republiky je už nyní zasaženo extrémním suchem, tedy jeho nejvyšším stupněm. Navíc nabírá postupně na intenzitě a podle odborníků už lze srovnávat s tím, které zde...

12. května 2025  19:18

Mlátičky, co vyrážejí na razie s policií. Ultrapravicová Ruská občina nabírá na síle

Premium

Ze všech krajně pravicových skupin v Rusku žádná v poslední době neupoutala tolik pozornosti jako Ruská občina. Skupina podporuje válku na Ukrajině a represe Putinova režimu, zastává se „tradičních“...

12. května 2025

Hořel dům britského premiéra Starmera, který byl na návštěvě Ukrajiny

V domě britského premiéra Keira Starmera, který v těchto dnech navštívil Ukrajinu, hořelo. Požár byl nahlášen krátce po 1:30 ráno, patrně šlo o žhářský útok. Hasiči oheň uhasili, nikdo nebyl zraněn....

12. května 2025  17:10,  aktualizováno  18:20

Zásilkovna měla problémy s doručováním. Na balík se čekalo i deset dní

Logistická společnost Zásilkovna, známá svou rozsáhlou sítí výdejních míst a samoobslužných boxů, v posledních týdnech prochází komplikacemi v doručování zásilek. Množí se stížnosti zákazníků na...

12. května 2025  15:58,  aktualizováno  18:18

Počkejte s podpisem Dukovan, žádá francouzský eurokomisař Česko

Francouzský eurokomisař Stéphane Séjourné žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Podle něj Evropská komise prověřuje, zda korejské...

12. května 2025  9:26,  aktualizováno  18:06

Gesto dobré vůle vůči Trumpovi. Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo izraelsko-amerického rukojmího Edana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Podle agentury Reuters to potvrdilo ozbrojené křídlo Hamásu. Alexander, který byl zadržován...

12. května 2025  6:33,  aktualizováno  18:03

Varhaník se lekl, tak střílel. Záhadnou vraždu vyšetřovalo 1. oddělení

Premium

Byl říjnový večer roku 2016 a pětadvacetiletého Miloslava někdo cestou z rodinné oslavy v pražských Košířích výstřelem zabil. Motiv byl nejasný, důkazy nakonec kriminalisty dovedly k nenápadnému...

12. května 2025

Prezident Petr Pavel pozval s gratulací nového papeže do České republiky

Prezident Petr Pavel v pondělním zaslaném telegramu s gratulací pozval nového papeže Lva XIV. na návštěvu České republiky. Hlava státu má za to, že se hlas nového nejvyššího představitele katolické...

12. května 2025  17:56
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.