„Letos jsme v různých regionech Španělska zaznamenali značnou aktivitu požárů už od 23. března. Vážně zasažená byla zejména Valencie,“ uvádí vědecká zpráva evropské služby pro monitorování atmosféry Copernicus (CAMS). Právě severní polokoule byla letos na jaře oproti předchozím letům lesními požáry mimořádně postižena.
Také v Kanadě, Kazachstánu, Mongolsku a některých sousedních oblastech Ruska byly letos na jaře požáry rozsáhlejší, než jaký bývá průměr. V Kanadě, kde byla obzvlášť silně zasažena provincie Saskatchewan, byla v květnu zaznamenána jedna z nejvyšších zaznamenaných úrovní emisí.
Rekordně vysoké emisní znečištění se podle CAMS, která měří koncentrace oxidu uhličitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek v ovzduší, týká také dalších kanadských provincií včetně Britské Kolumbie a Nového Skotska, ale také Španělska. „Na zhoršení situace měly vliv vysoké teploty a sucho, které kontinent zasáhly v loňské zimě,“ domnívají se vědci.
V kanadském Halifaxu hoří lesy. Město zahalil kouř a hlásí stav nouze |
Pro představu, dosavadní nejvyšší naměřené míry emisí pro požáry zasaženou oblast Kanady podle CAMS činil v květnu dvě megatuny. Letos byla tato hodnota s 23 megatunami překonána více než desetkrát. Služba pro monitorování atmosféry je jednou z několika složek programu Evropské unie Copernicus, která poskytuje mimo jiné údaje získané ze satelitních snímků o atmosféře, oceánech a půdě.
Další požáry kvůli suchu přijdou v létě
Zasažen je také evropský východ a Asie. Hoří lesy v pásmu táhnoucím se od ruské Čeljabinské oblasti přes Omskou a Novosibirskou oblast až po Přímořský kraj na Dálném východě. Velké požáry hoří na také jihu středního Ruska, podél hranic s Kazachstánem a v Amurské oblasti dále na východě. Ruské ministerstvo životního prostředí kvůli teplému a suchému počasí očekává další vlnu požárů letos v červenci a srpnu.
Nedbalost odpovědných činitelů? Na ruském Urale intenzivně hoří |
Značný rozsah požárů byl letos na jaře zaznamenán také v Kazachstánu a na travnatých stepích v Mongolsku, odkud se šířily až k hranicím Číny. Tamní úřady se obávají rozšíření požáru i na své území dále na jih a do oblasti vyslaly i čínské hasiče.
Rozsáhlé požáry se ale netýkají jen vzdálených oblastí, hořícími lesy je v nadprůměrné míře v poslední době zasaženo také sousední Německo. Loňský rok tam by podobně extrémní jako rok 2019, kdy shořelo přibližně 2 700 hektarů lesa. To odpovídá 27 kilometrům čtverečním, tedy téměř čtyř tisícům fotbalových hřišť.
Téměř všechny požáry způsobí člověk
Vznik lesních požárů ovlivňuje nejen sucho v létě, ale také méně sněhu a nedostatek srážek v zimě, jejichž následkem je půda a vegetace sušší a tedy náchylnější k požárům. To, jak se lesní požár vyvíjí, silně závisí také na řadě dalších faktorů: na struktuře lesa, na tom, jaké stromy se v oblasti nacházejí, nebo jakého jsou stáří.
Smrkové monokultury jsou k ohni náchylnější než odolnější smíšené lesy, ani ty ale sucho nešetří. „Lesní požáry nás budou provázet i v budoucnu a budou poměrně časté,“ říká odborník na ochranu lesů a prevenci požárů Alexander Held. „Musíme se s nimi naučit žít a co nejlépe se na ně připravit.“
Požár sledují americké i evropské družice. Podívejte se, co a jak vidí![]() |
Pomoci má mimo jiné lepší koordinace hasičských sborů, nová opatření pro lesní hospodářství nebo také využívání nových technologií a zařízení, která například budou citlivější k detekci kouře. „Senzory připevněné na stromech by mohly detekovat kouř a odeslat varovný signál prostřednictvím SMS,“ říká Lukas Stange ze správy lesů Bádenska-Württemberska. Pomoci mohou také satelitní snímky, drony i pozemní senzory.
Stále zde ale zůstává lidský faktor: naprostou většinu požárů způsobí člověk z nedbalosti nebo úmyslným zapálením. V Německu takto vznikne celých 96 procent všech požárů. Přirozené příčiny jako třeba úder blesku způsobují lesní požáry jen zřídka.