Fronta je vzdálená asi 25 kilometrů od přístavu Mauriopol u Azovského moře a 45 kilometrů od hranic s Ruskem. Přes kontrolní stanoviště přechází podle hlídkujících vojáků až 5000 civilistů denně. Například penzisté z povstalci ovládaných území, kteří si na ukrajinské straně vyzvedávají důchody. Nebo cestující za příbuznými či pracující dojíždějící do mariupolských podniků.
Nejen kvůli seniorům zřídily na místě mezinárodní nevládní organizace vyhřívaný stan a buňku první pomoci. Stanovištěm Hnutove projede kolem 2000 aut za den a v oblasti se tvoří dlouhé kolony.
„Linie dotyku je něco, co člověk z kanceláře asi nemůže pochopit,“ řekl Petříček novinářům. „Trpí tu nejvíce obyčejní lidé,“ upozornil s tím, že Česko by mohlo rozšířit svou pomoc určenou dětem postiženým konfliktem.
Česko pořádá pro ukrajinské děti rehabilitační tábory, například v Karpatech. Takto již Praha pomohla stovkám členů nejmladší ukrajinské generace. „Tyto děti žijí v oblasti, kde je ostřelování každodenní realitou. I drobná pomoc jim může mít vliv na to, jak budou vyrůstat,“ prohlásil Petříček.
Od začátku konfliktu v roce 2014 vynaložilo Česko na humanitární pomoc Ukrajině asi osm milionů eur (téměř 206 milionů Kč). Peníze šly na hlavně na rozvoj občanské společnosti, ale také na odminování.
Na vlastní oči jsme se přesvědčili o rozsahu lidských a ekonomických ztrát způsobených pokračujícím ozbrojeným konfliktem, který je na východě Ukrajiny podporován Ruskem. Vyjádřili jsme přesvědčení, že občané Ukrajiny mají právo žít důstojně a v míru. https://t.co/JxtZIFsl8M
Cesta „dokládá jasnou podporu České republiky ukrajinskému lidu v jeho boji za nezávislost, suverenitu a územní celistvost,“ napsal český ministr na twitteru. „Každý den dochází k porušování příměří a ostřelování pozic. Ozbrojenci s podporu Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ dodal.
Během návštěvy Mariupolu, na kterou Ukrajina pozvala i šéfa dánské diplomacie Anderse Samuelsena, Petříček v souvislosti se situací na východě Ukrajiny apeloval na Rusko. Moskva má začít plnit své závazky z minských dohod o urovnání konfliktu mezi vládními vojsky a proruskými separatisty, který si od jara 2014 vyžádal přes 10 000 mrtvých.
Nátlak na Rusko je nutný
„Je třeba tlačit na Rusko, aby hledalo cestu k plnění minských dohod a ukončení konfliktu. Lidé na obou stranách mají zájem žít normální životy,“ zdůraznil Petříček. „Naše úsilí musí pokračovat. A doufám, že Rusko se bude chovat odpovědně,“ řekl na dotaz, zda zahraniční tlak přiměl Moskvu k změnám politiky.
Mariupol a zejména jeho námořní přístav se v poslední době dostaly do centra pozornosti kvůli listopadovému incidentu v nedalekém Kerčském průlivu, který odděluje Azovské a Černé moře. Ruské lodi tam zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a 24 námořníků, kteří teď v Moskvě čekají na soud. Kyjev obvinil Rusko z pokusů zablokovat důležitou námořní cestu, která přístavy Mariupol a Berďansk spojuje s Černým mořem.
Petříček se Samuelsenem odsoudili ruské kroky v Azovském moři a vyzvali Moskvu k propuštění zajatých námořníků. Petříček také uvedl, že Česko je ochotné připojit se k debatě o zpřísnění sankcí proti Rusku.
Petříček současně připomněl, že minské dohody vyjadřují i jisté pochopení pro autonomizační snahy východních Ukrajinců, na které Kyjev hledí s nedůvěrou.
„(Minské dohody) Obsahují cestu k tomu, jak by se konflikt mohl vyřešit. Jde o zastavení operací, zaručení bezpečnosti pro obyvatele a následný politický proces. Na jeho základě by obyvatelé v té části kontrolované (povstaleckými) silami měli mít svá práva a měla by být respektovaná jejich snaha o větší autonomii,“ uvedl Petříček.
2/2 Ozbrojenci s podporu Ruska nadále blokují přístup na své území pozorovatelům #OBSE. https://t.co/QjEw8Mod2i
