"Většina těchto lidí patří ke starším ročníkům, válku zažili jako děti. Jsou často nemocní a nemají dost peněz na léčení. Odškodnění jim náleží," řekl polskému listu Gazeta Wyborcza osmdesátiletý Józef Koziol. I on patří k žadatelům finanční kompenzace. Případ se týká zhruba tří set rodin, každá žádá 40 tisíc zlotých (přes 260 tisíc korun).
Koziol se narodil ve vesnici Dwory, kterou však jeho rodina musela v roce 1939 opustit a přestěhovat se do nedalekého historického města Osvětim. Podobně jako několik tisíc dalších lidí z vesnic Harmeze, Wlosienice, Monowice, Pławy, Rajsko, Babice, Broszkowice, Budy a Bóru.
Vystěhovali je nacisté, kteří na místě jejich domovů vybudovali nechvalně proslulé koncentrační tábory Osvětim-Březinka, v němž zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Většina místních Poláků se musela vystěhovat začátkem čtyřicátých let.
Němci už některé rodiny odškodnili
Někteří obyvatelé Osvětimi už dostali odškodnění od německé vlády. Bundestag schválil v roce 2001 zákon, který umožnil vyplatit kompenzace těm, kterým nacisté způsobili "ztráty na majetku".
Odškodnění však mělo zásadní podmínku: žadatelé museli dodat německé vládě doklady o vlastnictví nemovitostí během několika měsíců, do konce roku 2001. Kompenzaci tehdy získalo zhruba 280 rodin z okolí Osvětimi. Ostatní to nestihli.
Poláci proto nyní chtějí peníze po své vládě, a to i proto, že z někdejších vyhlazovacích táborů jsou v současnosti muzea patřící státu. Kabinet premiéra Tuska však odmítá odškodnění vyplatit. Sdružení žadatelů uvedlo, že v takovém případě půjde celá věc před soud.
