Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvKuleba na půdě OSN zdůrazňoval, že Ukrajina pro Rusko není žádnou hrozbou, jak v posledních dnech argumentuje ruský prezident Vladimir Putin. „Ukrajina nikdy neplánovala a neplánuje žádnou vojenskou operaci na Donbasu,“ citovala ministra agentura AFP. Prokremelské zdroje v poslední době obviňují Kyjev z přípravy ofenzívy a Putin na východ Ukrajiny nařídil vyslat vojáky pod záminkou ochrany míru. Není přitom zcela jasné, zda už přes mezinárodně uznávanou ukrajinskou hranici jednotky proudí.
„Chceme mír!“ zvolal v jistém momentě dnešního projevu Kuleba. Moskvu vyzval ke stažení jednotek a návratu k diplomacii. Už předtím nabádal partnery ke zpřísnění sankcí proti Rusku v zájmu „zastavení Putina“. Protiruské sankce v úterý postupně představily Británie, Evropská unie i Spojené státy či Kanada, přičemž lídři slibovali dodatečná opatření v případě dalšího vyhrocení konfliktu.
„Jsme v kritickém momentě světových dějin,“ míní Kuleba. V Evropě se podle něj rýsuje katastrofa, která ovlivní chod světa na velmi dlouhou dobu. „Začátek války na Ukrajině ve velkém měřítku by byl koncem světového řádu, jak jej známe,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí.
Před Kulebou promluvil k delegacím z celého světa generální tajemník OSN António Guterres, který podobně jako předtím lídři EU nebo USA odsoudil rozhodnutí Moskvy uznat separatistické „lidové republiky“ na Donbasu jako nezávislé státy. Krok označil za porušení svrchovanosti a teritoriální integrity Ukrajiny a vyzval Moskvu, aby ji přestala „destabilizovat“. Zároveň varoval, že v případě rozšíření konfliktu hrozí humanitární krize, jakou svět „mnoho let nezažil“.
Výjimečný stav na Ukrajině začne platit od středeční půlnoci
Ukrajinský parlament podle agentury Reuters schválil vyhlášení výjimečného stavu. Platit má od středeční půlnoci 30 dnů a přinese řadu omezení. Výjimečný stav, který se bude vztahovat na celé území státu s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, přinese řadu omezení. Týkat se mohou shromažďování, šíření informací nebo častějších kontrol.
V návrhu, který by ve středu večer schválen parlamentem, je řeč o regulaci rozhlasového a televizního vysílání nebo zavedení zvláštních pravidel pro šíření informací přes počítačové sítě. Zřejmě podle agentury také zakáže masová shromáždění a stávky, zavede kontroly osobních průkazů a omezí svobodu pohybu armádních rezervistů.
Luhanské a Doněcké oblasti by se výjimečný stav týkat neměl, protože tam už nyní platí zvláštní režim.
 |
Vyhlášením výjimečného stavu se chce Kyjev spolu s dalšími kroky co nejlépe připravit na široký útok ze strany Moskvy, který teď podle serveru magazínu Newseek například Spojené státy očekávají do 48 hodin. Prezident Joe Biden už o tom prý informoval svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského.
Situace v regionu se zhoršila poté, co Rusko začátkem týdne uznalo dvojici separatistických republik v Donbasu a rozhodlo o vyslání vojáků na jejich území. Moskva, která od roku 2014 okupuje ukrajinský Krym a podporuje proruské separatisty na východě Ukrajiny, popírá, že by chystala útok.
Ukrajina čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku
Ukrajina podle místních úřadů čelí dalšímu rozsáhlému kybernetickému útoku. Nefungují weby vlády, parlamentu, ministerstva zahraničí ani některých bank. Původ útoku zatím není zřejmý, ale Kyjev i západní činitelé opakovaně varovali, že takovéto napadení může chystat Moskva.
Hackerský útok podle agentury Interfax-Ukrajina zasáhl také ministerstvo vnitra a obrany. Naopak web ukrajinského prezidenta zatím funguje.
Ukrajina už v uplynulých týdnech čelila řadě kybernetických útoků. Vinila z nich Rusko, které ale jakékoliv zapojení odmítalo.
