Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvStagnaci na frontě podle něj vnímá ukrajinská veřejnost velmi racionálně. „Ukrajinci jsou mnohem střízlivější, protože oni mají zprávy skutečně z první ruky. A takové ty nálady z letošního jara, že do čtyř měsíců budou ukrajinské jednotky u Krymu, to už tehdy znělo jako velmi odvážné tvrzení, když to řeknu diplomaticky. A teď je jasné, že to není reálné.“
„Všichni Ukrajinci si uvědomují, že stojí proti mnohem větší armádě, která má mnohem více lidí, mnohem více techniky. A porazit je, to je v zásadě z řádu zázraků. Ale na druhou stranu vám také řeknou, že to nemohou vzdát,“ navazuje Soukup.
Ukrajina nemá na vybranou
„Pokud by totiž Rusko vyhrálo, znamenalo by to prostě konec Ukrajiny a asi i konec ukrajinského národa. Takže říkají: nemáme na vybranou, my se musíme bránit, dokud to půjde, protože všechno opačné by byla katastrofa.“
A jak se na pozadí stagnujícího konfliktu mění popularita ukrajinských politických elit? „Prezident má stále 80 procent podpory, což je na prezidenta jakéhokoliv státu neuvěřitelné.“
„Ale to je sociologie války a na ni se úplně spoléhat nemůžete,“ upozorňuje redaktor Českého rozhlasu. „Stále je tam 20 procent lidí, kteří předtím volili předchozího prezidenta Porošenka a kteří o současném prezidentovi říkají, že je to šašek, který si akorát dělá dobré PR.“
Současný prezident podle Soukupa zažívá vrchol popularity. Na jaře příštího roku by se měly konat řádné prezidentské volby a na Ukrajině se hodně diskutuje o tom, zda je ve válečném stavu rozumné volby uspořádat.
„Lidé okolo prezidenta si skutečně uvědomují, že teď jsou na špičce popularity a po válce to může být horší. Ale já si organizaci voleb dost dobře nedokážu představit. Nějakých 6 milionů Ukrajinců je rozeseto po celém světě,“ konstatuje.
„A jak budou volit?“ pokládá si skepticky otázku novinář. „Možná až tři miliony lidí jsou přesídleny z Mariupolu a dalších okupovaných měst. Jak by se dělaly volební seznamy? A je to i otázka bezpečnosti. Všichni vědí, kde jsou volební místnosti, a to včetně Rusů. A co by jim zabránilo, aby tam v den voleb poslali nějakou raketu?“
Moc dlouho už nevydrží
Výrazně se v poslední době mění ochota běžných Ukrajinců narukovat do armády a jít bojovat na frontu. „Nejmotivovanější část společnosti vstoupila do armády i do teritoriální obrany v březnu loňského roku. A tihle lidé jsou dnes buď mrtví, ranění nebo strašně utahaní.“
A jak dlouho tedy může vydržet bojeschopnost ukrajinské armády? „Moc dlouho ne. Zatím nemají problém s doplňováním stavů, pořád mají lidi. I proto si dávají, na rozdíl od Rusů, mnohem větší pozor na to, aby nehnali svoje jednotky do nějakých nesmyslných útoků… Ale jejich zdroje nejsou nekonečné.“
Už i řada Ukrajinců začíná otevřeně hovořit o tom, že jednání o míru bude vzhledem k únavě z bojů brzy nezbytné. Podle Soukupa to ale naráží na problémy. „Prakticky všechny války končí nějakým diplomatickým jednáním. Představovat si, že konflikt skončí vítězstvím Ukrajiny a ukrajinské tanky pojedou vítězně po Rudém náměstí, to by znělo dobře, ale je otázka, zda je to realistická varianta, to ať si každý odpoví sám.“
„V létě jsem byl na Ukrajině, a i o tom jsem se tam s lidmi bavil. Oni říkají: nikdo nechce umírat, ale kdo nám zaručí, že když teď zastavíme boje, uzavřeme nějaké příměří, jako to bylo v roce 2015, tak že za dalších osm let Rusko nepřezbrojí a znovu to zkusí,“ zamýšlí se Soukup.
„Navíc když posloucháte ruské představitele, oni sami říkají, že Ukrajina nebyla cílem sama o sobě. Že to je součástí nějaké konfrontace se Západem, který se podle nich snaží Rusko srazit na kolena. Momentálně nevidím na ukrajinské straně ochotu k nějakému kompromisu z toho důvodu, že oni hluboce nevěří tomu, že by Rusko kompromis drželo,“ myslí si novinář.
Měli pravdu „chcimírové“?
„To by tam muselo být něco jiného. Třeba vstup Ukrajiny do NATO. Potom si dovedu představit, že by se taková debata mohla začít vést, že by se situace zamrazila tak, jak je,“ míní Soukup.
A neměli podle novináře nakonec pravdu ti, kteří už od konce loňského roku volají po jednání a v Česku se jim pejorativně říká „chcimírové“? „Jistě nikdo nechce pokračovat ve válce čistě pro válku. Ale pro tango potřebujete mít dva tanečníky. A v okamžiku, kdy Kreml zcela jasně dává najevo, že on má času dost, že on má lidí dost, že on má peněz dost a že může sedět a čekat, až se na Západě rozhádáme a až Ukrajina vykrvácí, tak můžete být sebelepší diplomat, vyjednavač, ale ve skutečnosti budete mluvit do zdi.“
Takže by do hry měla vstoupit nějaká velmoc, která by nátlakem přiměla Rusko o míru vážně jednat? „Z několika stran, z několika zemí jsem slyšel, že údajně loni na podzim dal Peking zcela jasně najevo Moskvě, že pokud by vůbec uvažovala o nasazení jaderných zbraní, že to by byl konec.“
Ukrajinci nemají čím nakrmit děla. Přísun západní munice rychle vysychá |
„Že by se Čína připojila k západním sankcím a byla by to pro ně červená čára. Nemám to jak ověřit, ale je pravda, že od té doby veškeré řeči o nasazení nějakých taktických jaderných zbraní skončily prostě během jediného týdne,“ říká redaktor Českého rozhlasu.
A jeho prognóza? Do roka podle něj příměří stále ještě nebude uzavřeno. A do deseti let? „To už bude muset být uzavřeno. Protože já si nedovedu představit, že tak dlouho by to Ukrajina mohla vydržet.“
„A také se říká jeden ruský idiom: dokud bude Putin živ, protože si nedovedu představit nějaké trvalé řešení, které by vyhovovalo oběma stranám, a bylo by přijaté za prezidentství Vladimira Putina,“ uzavírá .
Nezbývá Ukrajině nic jiného, než čekat na Putinovu smrt? Byla by Ukrajina ochotna obětovat při mírových rozhovorech Krym? Nebo Luhanskou a Doněckou oblast? I na to odpovídal Ondřej Soukup, novinář Českého rozhlasu, publicista a odborník na Ukrajinu a Rusko.
