Vztahy Spojených států a Laosu byly až donedávna vyhrocené a o vstřícné diplomacii si mohly obě strany nechat jen zdát. Po nástupu Baracka Obamy do prezidentského úřadu však začala pozvolná diplomatická spolupráce. Před třemi lety do země zavítala tehdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Jednalo se o první návštěvu amerického diplomata v Laosu od roku 1955.
Spojené státy se podle politologů podobnými kroky snaží udržovat svůj vliv v Asii, o který dlouhodobě soupeří s Čínou. Součástí budování vlivu jsou masivní investice do rozvojových projektů, ale také vyrovnávání s minulostí. Právě do této kategorie spadá chystaný společný projekt vlád Laosu a Spojených států, který má za cíl zbavit malou asijskou zemi všech nevybuchlých bomb.
Ty zde zbyly po americkém bombardování v letech 1964 až 1973 v rámci takzvané „Tajné války“, píše server CNN. Laos Američané bombardovali kvůli tomu, že zdejší území využívali k přesunům a zásobování severovietnamští vojáci a příslušníci Vietkongu.
Zvyšování investic
Američané na území Laosu v těchto letech podle serveru CNN nasypali více než dva miliony tun bomb. Asi třicet procent z nich nevybuchlo a stále ohrožují zdejší obyvatelstvo, připomíná server The Guardian. Za rok nevybuchlé bomby v Laosu zabijí kolem padesáti lidí, uvádí organizace Legacies of War.
V květnu 2012 po výbuchu jedné z bomb zemřely dvě děti ve věku devíti a deseti let. Jednalo se o jednu ze 75 milionů bomb, které leží v deštných pralesech a na rýžových polích po celém Laosu (interaktivní výpovědi obyvatel Laosu o problematice nevybuchlých bomb najdete zde).
Podívejte se, jak Američané v letech 1964-1973 bombardovali Laos:
Spojené státy na odstranění bomb v uplynulých dvaceti letech vyčlenily asi 4,2 milionu dolarů za rok. Jen pro srovnání, jeden den bombardování stál americkou vládu po započtení inflace asi 17 milionů dolarů. V roce 2010 Kongres schválil navýšení pomoci na pět milionů dolarů ročně. V porovnání s investicemi do likvidace nevybuchlých bomb v Iráku a Afghánistánu se však stále jedná o zanedbatelnou částku. Zde totiž americká vláda investovala už 145 milionů dolarů.
Od té doby investice do Laosu pravidelně rostou. Letos Spojené státy poskytnou 19,5 milionu dolarů, uvádí server Boston Globe. Za zvyšování finanční podpory na likvidaci bomb dlouhodobě bojuje demokratický senátor Patrick Leahy.
„Senátor Leahy cítí morální odpovědnost za vyřešení tohoto problému. Konec konců jsme ho způsobili my,“ uvedl Leahyho poradce Tim Rieser
V následujících dnech by měla americká administrativa představit další posílení spolupráce USA a Laosu. Bližší detaily plánů na odstranění bomb z dob války ve Vietnamu zatím Bílý dům neoznámil, podle zákulisních zdrojů jsou však jejich základem výrazně vyšší investice Spojených států a závazný dlouhodobý plán pomoci.
Debata o Spratleyho ostrovech
Jedním z témat návštěvy Johna Kerryho v Laosu byly také spory o Spratleyho ostrovy. Na ně si kromě Laosu dělají nárok také Filipíny, Čína, Vietnam a Malajsie.
Sporné ostrůvky jsou často jen skalnaté útesy bez vody a dalších podmínek k osídlení, okolní moře je ale bohatým lovištěm ryb a podle expertů skrývá velká ložiska nerostných surovin, včetně ropy. Oblastí navíc vedou významné námořní trasy.
Kerry po jednání s premiérem Laosu Thongsingem Thammavongem prohlásil, že v zájmu všech stran je zamezit další eskalaci sporu.
„Premiér dal velice jasně najevo, že chce sjednotit ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie) a ochránit námořní práva, chce se vyhnout militarizaci a konfliktu,“ řekl Kerry novinářům v odpovědi na dotaz, zda Laos jako předsednická země ASEAN zaujímá pevné stanovisko ohledně územních sporů v Jihočínském moři.
Jak popisují život v obležení nevybuchlých bomb obyvatelé Laosu?: