"Dokud bude Kreml prosazovat velmocenskou politiku impéria, takový ten neokoloniální styl, Abcházie a Osetie budou pod ruskou kontrolou," soudí například Petra Procházková, novinářka a válečná zpravodajka, která léta žila v Rusku.
Podle ní není reálné, aby Rusové gruzínské odštěpenecké regiony opustili. Minimálně v dohledné době ne. "Na nějakou dobu Gruzie o tato území přišla a může být ráda, že nepřišla o větší kus své země." Rusové si podle ní pořád myslí, že Gruzie je jejich území. "Nejen Abcházie a Osetie, ale celá Gruzie," zdůraznila Procházková.
Kdyby Bavoři obsadili Plzeň
Stejného názoru je novinář Jan Urban. "Rusko už měkkou verzi anexe těchto území dokončilo před několika lety. To, že Jihoosetincům dalo už před deseti lety svoje občanství, je toho symbolem."
"Zkuste si představit, že Bavorsko dá svoje občanství všem Západočechům, vojensky obsadí Plzeň 'mírovými jednotkami' a za deset let to schramstne celé - a ještě nazve Prahu agresorem," vysvětluje Urban, bývalý válečný zpravodaj ze Střední Ameriky a Jugoslávie.
Konflikt v Jižní Osetii, který za pět dní zanechal stovky mrtvých a sto tisíc uprchlíků, se nabízí srovnat s válkou v Čečensku. Moskva ji oficiálně vedla v zájmu zachování své územní celistvosti. Teď ale neváhala narušit integritu jiné suverénní země.
Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Michal Thim přesto soudí, že rozdíly mezi oběma konflikty jsou takové, že by se neměly srovnávat. "Pravdou ovšem je, že část politických a bezpečnostních elit v Rusku není ochotna považovat bývalé sovětské republiky, hlavně Gruzii a Ukrajinu, za plně suverénní státy," říká Thim.
Rusové jednají, jak se jim to hodí do krámu
Ostatní oslovení odborníci se komparaci Gruzie a Čečny nevyhýbají. "Samozřejmě, že v obou případech Rusko hájilo zcela opačné principy. Po Kosovu však může argumentovat tím, že situace se zásadně změnila," říká novinář MF DNES Milan Vodička.
"Rusko se ocitlo ve zcela opačné roli, než bylo v Čečensku. Tam Moskva hovořila o celistvosti své země, kvůli které vyvraždila desítky tisíc civilistů a srovnala Groznyj se zemí. Čečenci byli teroristi a separatisti. No a teď Osetínci a Abcházci s úplně stejnými požadavky jsou pro ně utlačovanými menšinami, jejich vůdci jsou prezidenti a ozbrojení partyzáni pravidelné armády," říká Petra Procházková.
. Proč Rusové končí právě teď a takhle?čtěte analýzu MF DNES |
"Prostě Rusové se chovají tak, jak se jim to hodí do krámu. Teď se jim separatismus hodí, neboť nerozbíjí jejich vlastní stát, ale sousední, který nesnášejí a snaží se ho rozvrátit," soudí novinářka.
OSN nemá páky a na konflikty nestačí
Procházková hodnotí kriticky i současnou roli OSN při řešení nejen gruzínského, ale všech mezinárodních konfliktů. "Předešlé války i tato ukázaly, že OSN již na řešení podobných konfliktů nestačí. Vždyť Rusko jako člen Rady bezpečnosti může nyní blokovat veškerá její rozhodnutí, a tak ani nebude oficiálně označeno za agresora. Kromě toho je OSN těžkopádná a má krajně málo pák, kterými může někoho k něčemu donutit."
Situace, o níž hovoří, je už pro Radu bezpečnosti klasická. Amerika a Evropské země se o víkendu dohodly na textu rezoluce ke gruzínskému konfliktu, Rusko ale přijetí dokumentu zablokovalo.
"Problém je v tom, že porušení míru je výhradní záležitostí Rady bezpečnosti, ve které sedí velmoci s právem veta a protichůdnými zájmy," souhlasí Michal Thim. Role Spojených národů podle něj může přijít spíš během poválečné obnovy politického dialogu mezi stranami.
"OSN je, bohužel, paralyzována už od dob studené války," tvrdí Jan Urban. Princip hlasování v Radě bezpečnosti je podle něj nesmyslný a dávno přežitý a je hlavní příčinou oslabení vlivu OSN v mezinárodních krizích. "Rusko spolu s Čínou blokuje rozhodování Rady bezpečnosti už nějakých patnáct let."
Saakašvili naletěl Rusům. A prohrál
Gruzínský prezident Michail Saakašvili každopádně boj o Jižní Osetii prohrál. Proč se rozhodl dlouhá léta trvající spor řešit zrovna teď a zrovna takto? "Zdá se, že tentokrát naletěl na tradiční ruskou zpravodajskou hru," myslí si Urban. - čtěte Strategický omyl zavlekl Gruzii do válečné blamáže
"Možná mu někdo špatně poradil, možná své sehrály tajné služby. Však ruské tajné služby umějí podobné konflikty vyprovokovat," souhlasí Petra Procházková. "Každopádně to byla z gruzínské strany chyba, ale to neznamená, že je mohli Rusové okupovat."
Podle Milana Vodičky Saakašvili nejspíš podcenil ruskou reakci a naopak přecenil své spojenectví s USA. "Myslel, že bleskovou akcí postaví Rusy před hotovou věc. Jenže státy nemohou dělat politiku podle dopisů Ježíškovi. Nepočítal s tím, že by si do něj zítra kousnul každý," tvrdí Vodička. - přečtěte si USA prý dlouho varovaly Gruzii, ať se nenechá Ruskem vyprovokovat
