Obyvatelé KLDR podle zprávy konzultační skupiny InterMedia stále častěji sledují jihokorejské filmy a seriály. Rádi poslouchají populární hudbu, vyhledávají západní rozhlasové stanice a satelitní kanály.
Mění se tak jejich pohled na jižního souseda, ale dokonce i na Spojené státy. Mají i menší strach dělit se o získané informace se svým okolím.
Zlom údajně nastal po tragickém hladomoru v 90. letech, kdy do země kvůli přísunu zahraniční pomoci musela částečně otevřít hranice se sousední Čínou. Spolu s potravinami začaly do izolované země putovat i moderní komunikační prostředky a počítače.
Pašeráky řídí zkorumpovaní úředníci
Mnoho se jich do země pašuje, nezřídka díky sítím podloudně řízeným státními úředníky. Přestože hříšníkům stále hrozí tvrdé tresty, strach před režimem prý ustupuje. Trest může odvrátit úplatek, méně časté jsou případy udavačství.
Podle zprávy tak vzniká stále širší propast mezi lidmi a režimem. Severokorejská propaganda kvůli tomu například musela opustit tezi o tom, že je jižní část poloostrova hospodářsky zaostalejší, zmírnily se i pomluvy na adresu USA.
Možnost, že by Severokorejci své názory šířili zcela volně, je ale podle zprávy krajně omezená. A že by podle získaných informací i jednali, je podle skupiny InterMedia stále nepředstavitelné.
Zpráva je výsledkem desetiletého výzkumu založeného na výpovědi stovek severokorejských uprchlíků, turistů a vojenských zběhů. Vyplývá z ní, že ani nový severokorejský vůdce Kim Čong-un se neodchýlil od zásady blokovat spoluobčanům internet a omezovat příjem rozhlasových a televizních kanálů.
