Věřící z celého světa si už několik dnů připomínají nejvýznamnější křesťanský svátek - ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Do Jeruzaléma a nedalekého Betléma ve Svaté zemi přijely desítky tisíc poutníků, kteří se přišli poklonit do baziliky Narození Páně.
Ovšem i ti věřící, kteří se do Izraele nemohli vypravit, navštěvovali chrámy ve svých zemích. Sobotní vigilie, které v moskevském pravoslavném kostele celebroval patriarcha Kirill, si kupříkladu nenechal ujít ani ruský prezident Dmitrij Medveděv s manželkou, s chotí přišel také premiér Vladimir Putin.
Kostely se zaplnily i v dalších zemích po celém světě a a mnoha místech se také už od Zeleného čtvrtka pořádají procesí, v nichž věřící napodobují poslední Kristovy dny. Řada Filipínců se tradičně nechala přibít na kříž, aby si v bolesti, kterou jim způsobí hřeby v rukách a nohách a několikahodinové mučení na kříži, připomněli Ježíšovo utrpení před smrtí. (více zde)
Ač se to může leckomu zdát nepravděpodobné, právě tento krvavý zvyk vábí na ostrovy v jihovýchodní Asii každoročně tisíce turistů.
Mnoho lidí se o Velikonocích vypraví i do tradičně katolické jižní Evropy, kde se koná mnoho náboženských slavností. Divácky atraktivní je třeba pochod věřících ve Valencii nebo procesí kajícníků z Bratrstva Santa Vera Cruz de San Vicente.
Těmto sebemrskačům z provincie La Rioja se říká Los Picaos a stát se jedním z nich není jen tak. Kdo chce chodit s odhalenými zády po městě a nechat se bičovat, musí splnit několik podmínek. Především to musí být dospělý muž a dále by měl mít potvrzení od faráře, že je věřící.
Mnozí cizinci však za nejkrutější velikonoční tradici považují velikonoční pomlázku, jíž se dostává českým a moravským dívkám. Tradici připomínají i zvyky ze středomaďarských měst, kde muži polévají ženy vodou, aby v nadcházejícím roce neuschly. Stejně jako stále ještě v některých vesnicích na Moravě, i zde se místní převlékají do nazdobených krojů.
U nás jsou Velikonoce podobně jako Vánoce považovány především za svátky dobrého jídla a pití. Lidé skupují zboží v obchodech a dlouho dopředu se zásobují hlavně alkoholem. V mnoha domácnostech se dosud pečou beránci a mazance, které se dnes v katolických kostelích při slavnostní mši mohou nechat posvětit.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná speciální křesťanská oslava. Pondělek patří převážně lidovým zvykům. Pro mnohé tyto svátky zůstávají symbolem příchodu jara s barvením vajíček a vycházkami do prosluněné přírody.