Pak Kun-hje v pondělních primárkách získala více než 80 procent hlasů a lehce porazila své čtyři stranické rivaly. Je vůbec první ženou nominovanou vládní Stranou nových obzorů na prezidentský post v Jižní Koreji a předvolební průzkumy jí dávají dost velkou šanci stát se první jihokorejskou hlavou státu.
Po 33 letech by se tak mohla vrátit do prezidentského paláce, který jí není nikterak neznámý. Šedesátiletá politička je totiž nejstarší dcerou Pak Čong-hia, který vládl Jižní Koreji celých osmnáct let, konkrétně od roku 1961 do roku 1979, kdy ho zastřelil ředitel korejské zpravodajské služby.
Prezident Jižní KorejePětileté funkční období nynějšího prezidenta I Mjong-baka končí začátkem příštího roku. Jihokorejský prezident je od prosince 1987 vybírán v přímých volbách a nemůže být zvolen znovu.  I Mjong-bak, prezident Korejské republiky |
Pak Čong-hi vládl asijské zemi tvrdou rukou, od roku 1972 díky změnám v ústavě de facto jako diktátor. Autoritářský vládce ale zároveň posiloval spolupráci s USA a v roce 1976 uspořádal první společné cvičení jihokorejské armády a jednotek USA umístěných v Koreji.
Jeho dcera nyní slibuje větší ekonomickou rovnost i více pracovních míst. "Zajistíme, že malé a střední společnosti mohou žít vedle velkých korporací... Zařídíme, že ekonomicky slabí lidé dostanou férovou šanci," pronesla Pak Kun-hje po své výhře ve stranických primárkách.
Cílila přitom na bolavé místo v životě jihokorejské společnosti, v níž se v posledních letech prohlubuje rozdíl mezi bohatými a chudými, upozornila agentura Reuters s tím, že mladí Jihokorejci podobně jako mladí v mnoha dalších státech světa žehrají na nedostatek pracovních příležitostí.
Pak Kun-hje chce kromě toho po eventuální výhře v prezidentských volbách obnovit vztahy se sousední Severní Koreou, se kterou je Soul od 50. let minulého století prakticky stále ještě ve válce, jelikož obě země neuzavřely po korejské válce mírovou dohodu, ale pouze podepsaly příměří.
Od Thatcherové k Merkelové
Politička nicméně zároveň Pchjongjang varovala, že jakýkoliv útok na jižní část Korejského poloostrova by se setkal s tvrdou reakcí. Mezi oběma zeměmi stále panuje napětí a občas se objeví zprávy i o vojenských akcích u hranic.
V roce 2010 KLDR ostřelovala jihokorejský ostrov a poprvé od války kvůli tomu umírali i civilisté. Pchjongjang je také obecně obviňován z toho, že ve stejném roce potopil jihokorejskou válečnou loď, byť to popírá.
To vše se stalo ještě za vlády zesnulého severokorejského vůdce Kim Čong-ila, jeho syn a nový lídr tajnůstkářského státu, který je Západem izolován kvůli snaze vyrobit jadernou zbraň, Kim Čong-un, zatím na svého jižního souseda zaútočil několikrát pouze verbálně.
Pak Kun-hje se o prezidentský post ucházela už před pěti lety, kdy její politika byla označována jako "korejský thatcherismus" po vzoru někdejší britské konzervativní premiérky Margaret Thatcherové. Teď se ale její politika podobá spíše německé kancléřce Angele Merkelové, píše Reuters.
Dcera jihokorejského prezidenta se v politice pohybuje už desetiletí, prakticky od okamžiku, kdy její matku zabila v roce 1974 střela určená pro jejího otce. Pak Kun-hje ji tehdy svým způsobem nahradila coby první dámu země. Svůj soukromý život drží v tajnosti, ví se ale, že se nikdy nevdala a žije v Soulu.
