"Já jsem ten chlapík, kterému se říkalo Hluboké hrdlo," citoval jednadevadesátiletého W. Marka Felta magazín Vanity Fair, který jeho jméno uvedl jako první.
Od roku 1974, kdy novináři Bob Woodward a Carl Bernstein z The Washington Post svými investigativními texty dohnali Richarda Nixona k rezignaci, byl natočen a napsán bezpočet materiálu, v němž se spekulovalo, kdo byl jejich informátorem.
Mark Felt, tehdy druhý muž FBI, byl od začátku na seznamu potenciálních Hlubokých hrdel, jak se zdroji říkalo podle v té době rozšířené porno nahrávky. Vedle něj se hovořilo také o Henrym Kissingerovi, Georgi Bushovi starším nebo pozdějším řediteli FBI Patricku Grayovi.
Vše odstartovala rodina
Jméno Marka Felta se ale na veřejnost dostalo za humorných okolností. Ve "slabé" chvilce o svém podílu v aféře Watergate řekl přítelkyni Yvette La Gardeové, která o tom pověděla v roce 2002 jeho rodině.
Feltově dceři a vnukovi trvalo přes dva roky, než ho přiměli, aby šel s pravdou ven a řekl i novinářům, že to byl on, kdo dával slavnému duu Woodward - Bernstein tajné zprávy o vyšetřování politické kauzy.
"Můj dědeček si váží toho, že mohl být jako Hluboké hrdlo účasten celé záležitosti vedle svého přítele Boba Woodwarda," prohlásil nyní Feltův vnuk Nick Jones. "Myslím si, že můj dědeček je americký hrdina," dodal.
Po odhalení se přiznal nejprve Mark Felt, i když opatrně a pozvolně, a po několika hodinách totéž učinil i deník The Washington Post. Na internetové stránce čekal na čtenáře vzkaz: "Tajný zdroj, jehož interní informace byly důležité pro aféru Watergate, byl jeden z pilířů FBI jménem W. Mark Felt."
Dosud jediná rezignace
O totožnosti Felta po celých třicet let věděli pouze tři lidé, kromě obou autorů ještě někdejší šéfredaktor listu Ben Bradlee. Všichni tři se zdráhali jeho jméno uvést i nyní.
Aféra Watergate byla zřejmě největším americkým politickým skandálem 20. století. Vyšlo v ní díky práci novinářů The Washington Post najevo, že lidé pověření republikánským prezidentem Richardem Nixonem se vloupali do sídla demokratů, kde mimo jiné ukradli důležité stranické materiály.
Odhalení kriminálních praktik vedlo k první a zatím poslední rezignaci amerického prezidenta v historii. Nixonovi ostatně nic jiného nezbylo, kdyby sám neodešel, zřejmě by ho po tzv. impeachementu odvolal Kongres.
