Nové objevování Ameriky

  13:43aktualizováno  13:43
Vědci objevují Ameriku a vůbec se za to nestydí. Nálezy posledních let bourají staré teorie o tom, kdy, jak a kým byl Nový svět osídlen. S pozůstatky velkého města na Mississippi se hroutí také vžité představy o nízké úrovni rozvoje severoamerických Indiánů. Nové nálezy pak posouvají mezoamerické a andské kultury hlouběji do minulosti.

Nakonec i Vikingové prý osídlili Vinland (Newfoundland) ve větším počtu a na delší dobu, než se dosud soudilo. A to všechno dlouho předtím, než v Karibiku zakotvil svou miniflotilu Kryštof Kolumbus v domnění, že doplul do Indie.

Nejstarší město na kontinentě
Dlouho se mělo za to, že zpomalené osidlování Ameriky oproti ostatním kontinentům, poté, co se homo sapiens začal šířit ze srdce Afriky, ovlivnilo i pomalejší vývoj amerických civilizací.

Zcela nedávno se však ukázalo, že to tak není. Nejstarší město na americkém kontinentě bylo odhaleno uvnitř Supího údolí v peruánském vnitrozemí. Vykopávky zde sice začaly již v roce 1905, ale teprve nyní si jsou vědci jistí, že stavby v Caralu pocházejí již z období mezi 2600 až 2000 před naším letopočtem.

Musíme přepsat historii, tvrdí badatel
Americký "starověk" si tak i na svém rozbřesku v ničem nezadá s evropskými a asijskými kulturami. "To, co jsme zjistili tady v Caralu, nás nutí přepsat historii andských civilizací a změnit způsob, jak o nich přemýšlíme," napsal v článku pro časopis Science jeden z nových "objevitelů Ameriky" Jonathan Haas.

Vědce překvapil i důmyslný vodohospodářský systém na lov ryb, který odhalily satelity na bolivijských savanách. Na rozloze 525 kilometrů čtverečních vybudovala tehdejší civilizace systém rybníčků, v nichž obyvatelé chytali a chovali ryby. Stáří tohoto impozantního díla se přitom odhaduje až na 12 000 let. Americké civilizace tak stárnou.

Osídlení Ameriky aneb akta X
Vykopávky potvrzují i nové genetické studie. Dlouho se kladla éra prvního osídlení do období před 12 až 13 tisíci lety, kdy sem dorazili lovci z Asie. Nové analýzy však tuto časovou hranici posouvají o dalších 10 až 20 tisíc let.

Navíc v Americe se v té době usídlili nejen lidé pocházející z Asie, ale překvapivě i první Evropané. DNA původních Američanů totiž z 97 procent pochází z Asie (skupiny A, B, C a D). Zbývající tři procenta (skupina X) však mají svůj původ ve východní Evropě a Středomoří.

Vědci přitom odmítají, že by šlo o výsledek míšení po novověké kolonizaci Ameriky. Především proto, že specifický genom má 25 procent Indiánů v oblasti Velkých jezer. Zdejší kmen se přitom zcela určitě nespecializoval na unášení Východoevropanek.

Stopy po skupině X, která do Ameriky přišla pravděpodobně před 20000 až 30 000 lety, se přitom nevyskytují ve Střední a Jižní Americe. Naopak DNA skupin A, B, C a D je tu zastoupena.

Tyto objevy ukazují, že osídlení a následný rozvoj civilizace v Americe neprobíhal opožděně za kulturami v Evropě a Asii, ale současně. Ostatně ještě ve středověku odolala Amerika dalším evropským kolonizátorům: Vikingům.

Heyerdahl tvrdí: Vikingů bylo víc
Skutečnost, že Vikingové do Ameriky dopluli již před více než tisícem let, o půl století před Kolumbem, dokládají ságy a nálezy na Newfoundlandu.  Norský antropolog a dobrodruh Thor Heyerdahl však nedávno prohlásil, že Vikingové kolonizovali Ameriku v mnohem větším počtu a na delší dobu, než je patrné z nálezů.

Odhady archeologů přitom dosud mluvily nanejvýš o pěti stech lidech. Heyerdahl však oponuje, že Vikingové pronikli i více na jih až někam k New Yorku a New Foundland nebyl jediným místem, kde se usadili.

Odvolává se přitom na záznamy uložené ve Vatikánu. Z nich vyplývá, že Grónsko a přilehlé země - což byla oficiální diecéze s biskupem - měly celkem až 25 000 obyvatel. Osídlení oblasti ukončené příchodem malé doby ledové přitom trvalo od počátku 11. století asi 400 let.

"Opírají své přesvědčení o vykopávky z jediného místa, zatímco můj názor potvrzují záznamy církve, které i z Vinlandu plynuly desátky," říká Heyerdahl v rozhovoru pro magazín Popular Science.

I kdyby měl pravdu, nevysvětluje to věrohodně úplný zánik vikingských osad, zvláště když byly obývány silnější populací. Ani to, proč Vikingové vybavení železem se nedokázali prosadit vůči hůře vybaveným Indiánům, podobně jako po Kolumbovi Španělé, Holanďané a Angličané.

I Vinnetou měl vyspělé předky
Zaostalí, ale hrdí kočovníci na koních - tak líčí severoamerické Indiány většina filmů. I pro vědce však bylo nedávné odhalení pozůstatků asi desetitisícového města na Mississippi překvapením. Ve dvanáctém století si metropole na Cahokia Mounds (stát Missouri) v ničem nezadala s městy Mayů a Aztéků. Přitom nic nenasvědčuje tomu, že by měla s těmito kulturami něco společného.

Asi za tři kilometry dlouhou hradbou se skrývala nejen obydlí, ale i chrámový komplex na umělém terasovitém kopci a podobně vybudované správní budovy. Takové sídlo již předpokládá určitou formu státní organizace, která dokáže zorganizovat rozsáhlé stavební práce a uživit početnou populaci. Včetně kněží, kteří se podle všeho intenzivně věnovali astronomii.

Proč Američané nekolonizovali Evropu
Jestliže byla Amerika poseta starými kulturami, vznikají základní otázky: Proč nekolonizovali původní Američané Evropu či Asii? Proč se desetitisícové armády nedokázaly ubránit několikasethlavým výpravám Evropanů, když Vikingové neuspěli?

Profesor Jared Diamond z Kalifornské univerzity ve svém díle Osudy lidských společností (vyšlo i u nás) to vysvětluje jednoduše: Nedostatek rostlin a zvířat vhodných pro zemědělskou produkci vedl ke stagnaci.

Zatímco v Evropě a Asii chovali lidé koně, prasata, krávy, osly a drůbež, ve Střední Americe plnil takovou funkci snad jen pes a u Inků lama.

Pokud jde o traviny s velkými semeny, tak v Americe se jich vyskytovalo pouze pět, zatímco v Eurasii nejméně třicet. V Evropě a Asii si tak mohly státy dovolit uživit nejen kněžstvo a vojáky, ale postupně i řemeslníky a vědce.

A navíc neustále musely soutěžit s okolními národy. Jednotlivé americké kultury byly naopak závislé na omezených zdrojích. Případné změny klimatu mohly mít apokalyptické následky - což se stalo přinejmenším v případě starých Mayů, jejichž říše se zhroutila v 9. století následkem suchého období.

A proč hrstky Španělů pokořily Aztéckou a Inckou říši? Pušky, děla a koně byli výhodou, ale v konečném důsledku by nestačili. Mnohem více původních Američanů (miliony) však zahubily nemoci, které s sebou Evropané přivezli. A často viry při svém šíření předběhly dobyvatele.

Tyto nemoci "bílého muže" vznikly se zemědělskou velkovýrobou, kdy se mezi lidmi začaly šířit zmutované zvířecí viry. Evropany většina těchto chorob po staletích symbiózy již smrtelně neohrožovala. Pro původní Američany ale byly smrtící.

Autoři:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Vraha své dcery potkala v metru, sedl si přímo proti ní. Zhroutila se

Roberta Kučerová s fotografií své zavražděné dcery Reginy

Před dvaceti lety přišla Roberta Kučerová o jediné dítě. Její sedmadvacetiletou dceru Reginu nechal zavraždit Zdeněk...

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Utajená auta policie lze snadno odhalit. Jejich značky chybí v databázi

Ilustrační snímek

Policejní sledovači mají poněkud nečekaný problém. Je jím nenápadná vyhledávací databáze České kanceláře pojistitelů. V...

Liberecký podnikatel vystřelil po mladé rodině, teď mu hrozí osm let

Jiří Vařil na snímku z července 2009

Policie prověřuje incident z poloviny ledna v liberecké části Harcov. Devětatřicetiletý muž tam tehdy vyběhl z honosné...

Hmyz rychle vymírá, podle vědců do 100 let zmizí. Přírodu čeká kolaps

SOSÁNÍ. Hmyz saje nektar z květu pampelišky v lese nedaleko běloruského...

Katastroficky rychle neumírají pouze včely. Každý rok ze světa zmizí 2,5 procenta z celkového objemu veškerého hmyzu....

Další z rubriky

V Petrohradě se zřítila část univerzity, podle úřadů nikdo nezemřel

Záchranáři prohledávají budovu univerzity v Petrohradu.

Při sobotním zřícení části univerzitní budovy v Petrohradu nikdo nezahynul. Uvedla to agentura Interfax s odvoláním na...

Muellerovi prokurátoři žádají pro exšéfa Trumpovy kampaně přes 24 let vězení

Paul Manafort

Prokurátoři pracující pro zvláštního vyšetřovatele amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Roberta Muellera...

Vyráběl novičok, teď ruský vědec dostal padáka. Kvůli obvinění z pedofilie

Ruský vědec Vladimir Uglev, který přiznal podíl na tvorbě jedu novičok, na...

Ruský vědec Vladimir Uglev, který se veřejně přiznal ke spolutvorbě jedu novičok, přišel o práci kvůli pomluvám z...

Najdete na iDNES.cz