KOMENTÁŘ: Přešlapování po holandsku. Rutte ani po půl roce nemá vládu

  9:53aktualizováno  9:53
Půl roku po jarních volbách nemá Nizozemsko novou vládu a předseda vítězné strany Mark Rutte jen s obtížemi skládá křehkou koalici. „Je to však právě ochota se dohodnout a v případě, že už to nejde, v poklidu vyhlásit nové volby, která z nizozemské politiky dělá jeden z nejstabilnějších systémů v Evropě,“ píše v komentáři Vojtěch Varyš.

Mark Rutte oslavuje volební vítězství (16. března 2017) | foto: AP

Před půl rokem byl Mark Rutte za evropskou hvězdu – porazil nebezpečného Geerta Wilderse v nizozemských volbách a odvážně se postavil tureckému lídrovi Erdoganovi. Kdeže však jarní sněhy jsou...

Půl roku po jarních parlamentních volbách nemá Nizozemsko novou vládu, dosavadní kabinet Marka Rutteho vládne už od března v demisi. Jestliže se po volbách v roce 2006 v souvislosti s nekonečným sestavováním Topolánkovy vlády o České republice říkalo, že je „největší nevládní organizací na světě“, mohli bychom mít v Nizozemsku zdatnou konkurenci.

Na druhou stranu v Nizozemsku, stejně jako v sousední Belgii, to patří k politické tradici a při vyjednávání o vládě se nikam nespěchá. Ani proto není nutné nasazovat zkušenému rutinérovi Marku Ruttemu, který poprvé usedl do premiérského křesla už před sedmi lety a ze středně velké liberální VVD učinil hlavní sílu nizozemské politiky, psí hlavu.

Protiturecká karta

Jarní orgie ovšem přece jen vypadaly trochu jinak. Evropský hlavní mediální proud učinil z nizozemského březnového hlasování, v němž se původně předpokládalo vítězství protestního hnutí PVV v čele s charizmatickým, ale odsuzovaným provokatérem Geertem Wildersem, zásadní referendum o budoucnosti demokracie. Po prohrách, které hlavní proud zažil v předchozím roce (brexit, Trump), pro něj skutečnost, že Wilders sice posílil, ale zůstal bezpečně s odstupem za centristou Ruttem, byla důvodem k bujarým oslavám.

Co na tom, že šlo o vítězství hlavně symbolické – s Wildersem stejně každý odmítal spolupracovat a i v případě vítězství by ve složitém systému nizozemské participativní demokracie zůstal jistě v opozici, a především, že Rutte zvítězil hlavně díky tomu, že převzal část Wildersovy rétoriky vymezující se proti islámu a přistěhovalcům. Dar z nebes poslal Ruttemu turecký „sultán“ Erdogan v podobě snahy propašovat své ministry na nizozemské území, aby tam agitovali před tureckým referendem – Rutte je neváhal vykázat. Poslal do Turecka pár ostrých, nepříliš diplomaticky formulovaných vzkazů a měl vyhráno.

Roztříštěný systém

Nizozemská politická scéna je historicky roztříštěná. Příznivci tradičních proudů, konzervativci, liberálové, levičáci a dokonce i zelení zde mají dlouhodobě na výběr hned mezi několika stranami, které se porůznu hlásí k jejich světonázoru. Dochází k častému štěpení stran a vzniku nových uskupení, nehledě na specificky zaměřená hnutí typu Strany 50+, která se orientuje na důchodce.

Tradiční síly tamní politiky, křesťanskodemokratická CDA a sociálnědemokratická PvdA, se po posledních otřesech přesunuly mezi středně velké, potažmo malé strany. A ke všemu nemají Nizozemci žádnou klauzuli pro vstup do parlamentu, svého poslance tak může strana získat i s méně než jedním procentem hlasů.

Po půl roce vyjednávání se objevují zárodky třetího Rutteho kabinetu, který by mohl být jmenován králem během října – k liberální VVD a konzervativní CDA se přidá ještě ultrakonzervativní Křesťanská unie (CU), jejíž názory nejsou daleko od Wildersových, a také levicově-liberální D66, dědic protestů 60. let (číslo v názvu strany odkazuje k roku založení), jejíž postoje jsou na odlišném konci spektra.

Tato nesourodá čtyřkoalice bude mít v parlamentu křehkou většinu – 76 ze 150 poslanců. Pokud vůbec dojde k jejímu vzniku, protože se dle očekávání štěpí na programových otázkách typu potratů nebo imigrace. Málokdo jí dává šanci na dlouhé trvání. Mnozí vznikající slepenec přirovnávají k podobně nesourodé čtvrté vládě Jana P. Balkenendeho, která vydržela zhruba polovinu volebního období a po předčasných volbách v roce 2010 vyústila v nástup Rutteho liberálů.

Protestní potenciál

Právě Rutte má nicméně předpoklady situaci zvládnout – vládl jak v menšinovém pravicovém kabinetu s CDA, závislém na parlamentní podpoře Geerta Wilderse, o nějž by si dnes neopřel ani kolo, natož vládu, tak později naopak v koalici s levicovou PvdA. Nyní tedy zkouší další nová spojenectví.

Nakonec je to právě ochota se dohodnout a v případě, že už to nejde, v poklidu vyhlásit nové volby, která z nizozemské politiky dělá jeden z nejstabilnějších systémů v Evropě. Strany sympaticky nechtějí ustupovat ze svých požadavků a postojů, zároveň však tuší, že dohodnout se musí, protože jiné alternativy se fakticky nenabízejí a předčasné volby by přihrály hlasy jejich úhlavnímu nepříteli Wildersovi.

Nakonec i protestní hnutí, blízká krajní pravici, mají na nizozemské politické scéně místo. Geert Wilders není první a ani před patnácti lety zavražděný Pim Fortuyn zdaleka nebyl první – specifické na tamní politice je i to, že v případě potřeby jsou vládnoucí síly schopny vzít taková hnutí do hry – wildersovci jeden čas kabinet podporovali z parlamentních lavic, fortuynovci se ho účastnili. Protestní potenciál tím byl v obou případech poničen a příslušné strany to poškodilo: i Wilders už se z toho poučil.

Nizozemský populista Wilders kritizuje islám i Evropskou unii:

Autor:

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Žluté vesty se přidaly ke klimatickému protestu, policie použila slzný plyn

Protest za ochranu klimatu v Paříži (21. září 2019)

V Paříži se v sobotu opět protestovalo. Kromě dalšího protestu hnutí takzvaných žlutých vest se ve městě odehrály i...

Celníci v NDR bránili útěkům na Západ svědomitě, kontrolovali i mrtvoly

Mezi roky 1949 až 1961 uprchlo z NDR na západ pět a půl milionu občanů. Od

Před pádem komunistického režimu ve východním Německu byli celníci na hranicích velmi důkladní, aby zabránili komukoliv...

V Hongkongu se opět protestovalo. Policie použila slzný plyn a vodní děla

V Hongkongu se opět střetli protivládní demonstranti s policií, který proti nim...

V Hongkongu během soboty proběhla další protivládní demonstrace. Došlo i na potyčky s policí, během kterých použila...

Turista si stěžoval na portréty nacistů v hotelu, sám skončil před soudem

Obec Gerlos v rakouských Alpách-.

Německý turista skončil před soudem, poté co napsal negativní recenzi o rakouském hotelu. Popudil ho portrét nacistů v...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz