Volební vítězství nizozemských lidovců premiéra Marka Rutteho nad protiislámskými a protievropskými populisty pod vedením Geerta Wilderse ocenil i dosluhující francouzský prezident François Hollande.
KOMENTÁŘ: Nizozemce Wildersovo obehrané strašení už moc nezaujalo |
Ruttemu blahopřál k nečekaně výraznému vítězství navzdory tomu, že Wilders v předvolebních průzkumech dlouhodobě vedl. „Prezident srdečně gratuluje Marku Ruttemu k jeho jasnému vítězství proti extremismu,“ řekl socialista Hollande ve svém oficiálním prohlášení.
Hlavní favorit v nadcházejících prezidentských volbách Macron ocenil výsledky na Twitteru. „Nizozemsko nám ukazuje, že průlom krajní pravice není hotovou věcí a že pokrokoví (politici) získávají rozhodující převahu,“ napsal 39letý prezidentský kandidát, který se zavázal, že zmodernizuje francouzskou politiku a překoná rozdíly mezi tradiční levicí a pravicí.
Generální tajemník Marine Le Penové a její Národní fronty Nicolas Bay zhodnotil kladně posílení postavení Wildersovy nacionalistické Strany pro svobodu v parlamentu. Oproti předchozím volbám si polepšila z 15 na zatím 20 poslaneckých křesel. „To je opravdový úspěch,“ řekl. Rutteho lidovci sice vyhráli, ale získali 33 mandátů, tedy o osm méně než minule.
Telefonickou gratulaci Ruttemu předala i německá kancléřka Angela Merkelová. „Těším se na naši další dobrou spolupráci jako přátel, sousedů, Evropanů,“ citoval slova Merkelové na twitteru její mluvčí Steffen Seibert.
Radost z výsledků voleb neskrývalo ani německé ministerstvo zahraničí vedené šéfem sociální demokracie Sigmarem Gabrielem. „Nizozemci odmítli protievropské populisty. To je dobře, potřebujeme vás pro silnou Evropu,“ stojí na twitterovém účtu německé diplomacie. Naopak Alternativa pro Německo by si podle své předsedkyně Frauke Petryová přála lepší výsledek pro Wilderse.
Nizozemsko jako proevropská bašta
Podle šéfa Evropské komise Jeana-Clauda Junckera Nizozemci hlasovali proti extremismu, podobný názor zastávají i další političtí předáci napříč Evropou. „Úžasné první odhady,“ uvedl na Twitteru šéf liberální europarlamentní frakce ALDE a bývalý belgický premiér Guy Verhofstadt s tím, že proevropské politické strany jsou po volbách na vzestupu. Dodal, že to znamená, že Nizozemsko zůstává liberální a proevropskou baštou.
Šéf poslanců Evropské lidové strany v europarlamentu Manfred Weber okomentoval vývoj v Nizozemsku jako citelnou ránu všem protievropským populistům. „V Nizozemsku se vyplatila odpovědná občanská politika,“ řekl Weber agentuře DPA. „To je skvělá zpráva pro všechny středové a proevropské politické síly,“ dodal.
Volby v Nizozemsku vyhrála strana premiéra Rutteho, Wilders uznal porážku |
„Protievropská pravice volby v Nizozemsku prohrála,“ napsal na Twitteru italský premiér Paolo Gentiloni s tím, že zemi tak nehrozí odchod z Evropské unie, jak v kampani sliboval Wilders. Podle Gentiloniho je nyní nutné, aby se Evropa změnila a vzkřísila.
Někdejší švédský ministr zahraničí Carl Bildt vidí ve výsledcích z Nizozemska protest proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. „Existuje v Evropě hnutí proti Trumpovi? Ano, zdá se to,“ uvedl Bildt. V této souvislosti připomněl i prezidentskou volbu v Rakousku, kde Alexander Van der Bellen porazil svého rivala Norberta Hofera z pravicové protiimigrační Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
„Populismus, protievropská kampaň ani srovnávání se s (americkým prezidentem Donaldem) Trumpem Wildersovi křeslo premiéra nezajistily. Povzbudivý příklad z Nizozemska,“ reagoval na výsledek voleb na Twitteru Sobotka. „Vítezství Marka Rutteho jako představitele standardní demokratické politické strany je dobrou zprávou a nadějným signálem pro celou Evropu,“ doplnil premiér v tiskovém prohlášení. Nizozemské volby podle něj byly první z řady letošních hlasování, v nichž proti sobě budou stát populisté volající po rozbití Evropské unie a politici, kteří vidí budoucnost v evropské spolupráci.
“Holandsko za celou Evropu dobře vykročilo do série voleb v roce 2017. Gratuluji!“ napsal na Twitteru ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Tisk o volbách v Nizozemsku
Světový tisk přijal porážku nizozemských populistů ve středečních parlamentních volbách s úlevou. Komentáře se vesměs shodují na tom, že nápor krajní pravice byl alespoň pro tentokrát úspěšně odražen.
Podle francouzského ekonomického deníku Les Echos byly nizozemské volby testem pro celou Evropu a podařilo se zabránit nejhoršímu. Voliči prý zřejmě ocenili tvrdost, s níž premiér Mark Rutte zvládl konfrontaci s Tureckem v nynější diplomatické krizi. „Následovali také svého premiéra v jeho odhodlání prolomit spirálu populismu v Evropě,“ dodal list, který také označil za „historickou“ vysokou volební účast v Nizozemsku.
Francouzský konzervativní deník Le Figaro hovoří o „velké úlevě“ pro tradiční strany v Evropě, zejména ve Francii. Le Monde poznamenává, že populisté Geerta Wilderse získali více křesel než doposud. Jde podle něj ale o úspěch s hořkou příchutí, protože dlouhodobé průzkumy mu dávaly naději na volební vítězství.
Kdo je populista?Politologická definice termínu Populismus je styl politiky, který usiluje o získání voličů údajnou ochranou zájmů prostých lidí proti různým ohrožením a prosazováním témat vzbuzujících emocionální reakce veřejnosti. Za nejobecnější a nejzákladnější charakteristiky populistických stran se v politologii považuje především zdůrazňování zájmů a potřeb „lidu“ a negativismus vlastního zaměření, tedy že programově vymezují převážně témata, proti kterým se staví, namísto těch, se kterými by souhlasili. V širším pojetí je to líbivá politika, prosazování líbivých postojů a činů. Jde o politickou doktrínu, která popisuje jednání, při kterém političtí aktéři proti sobě staví „lid“ a „elity“. Zdroje: Canovan, Margaret: Taking Politics to the People: Populism as the Ideology of Democracy Ionescu, Ghita, Gellner, Ernest (eds.): Populism. Its Meanings and National Characteristics |
Britský deník The Telegraph soudí, že nizozemští voliči odmítli krajní pravici. Wildersův slib populistické „revoluce“ vyšel naprázdno poté, co se jeho straně nepodařilo splnit naděje jejích podporovatelů. The Guardian uznává, že by Wildersovo vítězství bylo výrazně symbolické, ale střízlivě připomíná, že by nebylo dostatečné k tomu, aby se populisté chopili moci. Už před volbami bylo jasné, že vládu bude muset vytvořit koalice čtyř či pěti stran a že již všechny daly najevo, že s Wildersem spolupracovat nebudou.
Podle italského deníku La Repubblica Wildersova populistická vlna Nizozemsko nezaplavila. I tento list si všímá patrného vlivu Rutteho nepoddajnosti vůči Turecku, kterého chtělo v Nizozemsku agitovat ve prospěch posílení pravomocí svého prezidenta v dubnovém referendu. List Corriere della Sera upozornil, že nizozemský populistický politik není žádným novým Donaldem Trumpem. Cesta k novému volebnímu zemětřesení v Evropě tak podle listu byla uzavřena.
Podle španělského deníku El País Wildersova strana sice zvýšila počet svých poslanců z 15 na 20, ale „minula svůj cíl“. Wilders tak nedostal šanci stát se prvním vítězem „eurofobní ligy v Evropě“, která má také své zástupce ve Francii, v Německu a v Rakousku.
Americký list The Washington Post označil výsledky voleb za hlavní úder proti xenofobnímu populismu. Podle The New York Times voliči, hlasující v rekordních počtech, odměnili pravicové a středopravicové strany, které zčásti přejaly nekompromisní rétoriku.
„Rutteho jasné volební vítězství má tureckého otce: Recepa Tayyipa Erdogana. Čím hruběji despota z Ankary Nizozemsko urážel, tím více se Nizozemci stavěli za svého premiéra,“ připomíná server Spiegel Online roztržku, během níž Erdogan postup Nizozemska, které zakázalo vystoupit dvěma tureckým ministrům, srovnal s postupem nacistů.
„Je to jasný výsledek, který by do posledních dnů, vlastně do volebního večera, těžko někdo očekával. Měsíce v průzkumech vedla PVV,“ připomněl server deníku Die Welt. Za změnou nálady také vidí Erdogana, díky němuž mohl Rutte vyniknout jako zkušený lídr.
