"Máme německé horolezce," citoval Der Spiegel mluvčí tureckého ministerstva.
"Radujeme se společně s propuštěnými a jejich příbuznými," prohlásil německý ěéf diplomacie Fran-Walter Steinmaier.
Trojici z Bavorska uneslo kurdské komando před dvanácti dny v pohoří Ararat, na hranicích Turecka a Íránu. K jejich propuštění vedl tlak ze strany turecké armády.
Na osvobození tří mužů ve věku 65, 47 a 33 let pracovaly od momentu únosu krizové týmy z obou zemí. Německá kancléřka Angela Merkelová se dohodla na spolupráci se svým tureckým protějškem Recepem Tayiipem Erdoganem.
Vedení etnicko-separatistické Kurdské strany pracujících (PKK), kterou Evropská unie i USA považují za teroristickou organizaci, se od únosu distancovalo a prohlásilo ho za soukromou iniciativu lokálních rebelů.
Ty pravděpodobně motivovala německá zahraniční politika, kterou považují za protikurdskou, a také snaha zviditelnit vlastní kauzu. Výměnou za propuštění rukojmích požadovali zastavení vojenských akcí Ankary v Araratu a zmírnění německých postojů ke Kurdům.
Německo na požadavek rozhodně nepřistoupilo. "Unesení se stali oběti teroristického úroku. Únos a násilí nepatří k prostředkům prosazování politických cílů. Přestože PKK muže propustila, stále se jedná o zločinný akt teroristické organizace," řekl bavorský ministerský předseda Günther Beckstein.
Aféra s unesenými a jejich propuštěním možná nebyla od začátku zrovna akutní. Kurdům totiž šlo zejména o získání pozornosti. Potvrzuje to Der Spiegel, podle kterého se horolezci mohli dostat na svobodu už krátce po únosu. Němcům údajně nabídli, že rukojmí předají zástupcům Mezinárodního červeného kříže.
Proti se prý ale postavila turecká vláda, která Kurdům nepřála vydařenou mediální akci. Nabídku tedy údajně odmítla s tím, že na území Turecka smí operovat pouze islámská organizace Červený půlměsíc. Propuštění horolezců tedy nakonec neoddalovala neochota Kurdů, ale střet zájmů s Ankarou.
