ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V Německu přibývá lidí s krajně pravicovými názory, zlehčují období nacismu

  • 46
Němci se stále více hlásí ke krajně pravicovým postojům. Sdílí je každý dvanáctý obyvatel Německa. Vychází to z nové studie Nadace Friedricha Eberta. V Německu roste podpora názorů, které diktaturu vnímají jako správné státní zřízení a které jsou xenofobní a antisemitské, uvádějí autoři výzkumu. Nadace má úzké vazby na vládní sociální demokracii (SPD).

„Krajně pravicový světonázor zastává 8,3 procenta lidí, v předchozích letech to byla dvě až tři procenta,“ uvedl ve čtvrtek sociální psycholog Andreas Zick z Bielefeldské univerzity, pod jehož vedením studie vznikla.

Jako znepokojivý vědci vnímají i nárůst takzvané šedé zóny, kdy lidé pro část krajně pravicových myšlenek mají pochopení. Takových lidí je pětina, zatímco podle předchozí studie z let 2020 a 2021 jich bylo 12 procent. K jasnému odmítnutí extrémní pravice se nyní přihlásilo 71,6 procenta lidí, v předchozím průzkumu to bylo 86,2 procenta lidí.

Německo zakázalo neonacistické hnutí Hammerskins, po celé zemi probíhají razie

Studie se věnovala také regionálním rozdílům v podpoře krajně pravicových názorů, které mají výrazně větší zastání na východě Německa (16,3 procenta) než na západě (6,3 procenta).

„Ve strukturálně slabých a vyloučených oblastech narůstá tendence pozorovaná v moderních společnostech, kdy sociální a institucionální vazby ztrácejí stabilitu a pevnost, částečně se rozpadají a vedou k izolaci jedinců,“ uvedla studie.

Takové dopady jsou podle vědců citelnější ve vesnicích a malých městech na východě Německa, které se desítky let potýkají s odchodem obyvatel, zejména pak mladých a vzdělaných žen. Problémem je zde rovněž rozpad sociální infrastruktury, což vede k deprivaci, chudobě, růstu nezaměstnanosti a rezignaci těch, kteří neodešli a zůstali.

Němci vidí „světlé stránky nacismu“

Na vyhraněné politické názory lidí na východě Německa letos upozornila už studie Institutu Elsy Frenkelové-Brunswikové (EFBI) při Lipské univerzitě. Podle této práce je 61 procent obyvatel někdejšího východního Německa přesvědčeno, že v zemi žije příliš mnoho cizinců.

Výzkum mimo jiné ukázal, že pětina lidí v nových spolkových zemích, jak se regionům bývalé Německé demokratické republiky (NDR) říká, zlehčuje období nacismu a více než třetina považuje vliv Židů v dnešní době za příliš velký.

Slogan AfD „Vše pro Německo“ nevydržel dlouho. Bavorská policie zakročila

Toho si všímá i práce Nadace Friedricha Eberta. Na celoněmecké úrovni vidí světlé stránky nacismu čtyři procenta lidí, na východě Německa je to ale 8,2 procenta, oproti 2,9 procenta na západě. Antisemitské názory sdílí 5,7 procent obyvatel Německa, na východě je to 9,9 procenta a na západě 4,2 procenta.

V případě xenofobie je to v celoněmeckém průměru 16,2 procenta, na východě 22,8 procenta a na západě 14,2 procenta. Diktatura jako správné zřízení se líbí 6,6 procentu Němců, na východě je to 12,9 procenta a na západě 4,9 procenta.

„Žije tu moc cizinců.“ Třetina lidí v bývalé NDR si přeje vznik diktatury

Radikalizaci společnosti, která se od počátku pandemie nemoci covid-19 zintenzivnila, odpovídá i růst preferencí populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD).

Tato strana, se kterou ostatní odmítají spolupracovat, je po opoziční konzervativní unii CDU/CSU nyní v průzkumech druhou největší politickou silou. Má okolo 22 procent preferencí, zatímco sociální demokraté kancléře Olafa Scholze mají okolo 16 až 18 procent.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video