Björn Höcke

Björn Höcke | foto: Reuters

Umělci provokovali předáka AfD, úřady je vyšetřují pro zločinné spolčení

  • 110
Aktivističtí umělci postavili předloni kopii památníku holokaustu před domem politika Alternativy pro Německo (AfD) Björna Höckeho. Nyní vyšlo najevo, že krátce po tomto protestu začala prokuratura skupinu vyšetřovat kvůli podezření na možné zločinné spolčení. Tento paragraf umožňuje nasadit odposlechy.

Opoziční AfD je třetí nejsilnější stranou v německém spolkovém sněmu. Mnozí politologové ji označují za pravicově populistickou, hlavně kvůli její protiimigrační rétorice. Kritici AfD vyčítají i přijetí několika údajně neoprávněných finančních darů. Německá tajná služba prověřuje podezření na možné spojení AfD s Ruskem. 

Höcke byl šéfem pobočky AfD ve spolkové zemi Durynsko. Své kontroverzní výroky korunoval projevem z ledna 2017, v němž vyjádřil nelibost nad památníkem obětem holokaustu v Berlíně. „My Němci jsme jediným národem na světě, který umístil památník hanby do srdce hlavního města,“ prohlásil. 

Bývalý učitel dějepisu tehdy také požadoval „obrat v politice vzpomínání o 180 stupňů“. Němci mají podle něj přestat zdůrazňovat zločiny nacismu a více ukazovat pozitivní stránky své historie. Předsednictvo AfD v únoru zahájilo vůči Höckemu řízení o vyloučení ze strany. 

Pustili se do něj i aktivističtí umělci z berlínské skupiny Centrum pro politickou krásu. Její členové 22. listopadu 2017 postavili zmenšeninu památníku holokaustu na pronajatém pozemku u Höckeho domu v durynské vesnici Bornhagen. Na svou protestní akci vybrali prostřednictvím crowdfundingu v přepočtu přes 1,3 milionu Kč. 

„Teď se bude muset vypořádat s faktem, že jeho sousedé nepovažují Památník holokaustu za „památník hanby“. A snad si zapamatuje, k čemu došlo, aby se to nestalo znovu,“ vysvětlil záměr skupiny její vůdce Philipp Ruch. 

Höcke zareagoval 25. listopadu, kdy řekl, že Centrum není uměleckou, ale zločineckou, ba teroristickou skupinou. O čtyři dny později zahájila proti Centru vyšetřování prokuratura v durynském městě Gera. 

Opřela se přitom o paragraf 129 trestního zákona o zločinném spolčení. Ten umožňuje úřadům podezřelé lidi rozsáhle sledovat, například odposlechy i monitorováním činnosti na internetu. 

„Frontální útok na uměleckou svobodu“

Podle deníku Süddeutsche Zeitung je to nejspíš poprvé, kdy v Německu čelí umělci podobnému řízení. Centrum o něm navíc až donedávna nevědělo. Jeho mluvčí Tobias von Laudenthal řekl listu Die Zeit, že jde o „frontální útok na uměleckou svobodu“ a „pokus úřadů o zastrašování“. 

Hitler byl jenom skvrnou na naší historii, zlehčoval holokaust šéf AfD

Dodal, že žádají zastavení vyšetřování, vysvětlení jeho pozadí a vyvození personálních důsledků na státním zastupitelství v Geře. Centrum podle něj bude pokračovat ve své práci, plánované další akce ale neupřesnil. 

Prokuratura zamítla žádost právníků Centra o nahlédnutí do vyšetřovacího spisu. Zdůvodnila to tím, že řízení stále běží. Na čí popud, není jasné, ale umělci se to snaží zjistit. 

Použití paragrafu 129 označil za šílené mnichovský odborník na trestní právo Hartmut Wächtler. Ustanovení lze podle něj uplatnit jen proti skupinám, které směřují ke spáchání závažných trestných činů, za které hrozí dlouhé roky ve vězení. 

Kvůli památníku u Höckeho domu čelilo Centrum i šesti občanskoprávním procesům, které ale všechny vyhrálo. 

V září 2015 provokovala skupina mystifikačním videem. To tvrdilo, že Rakousko chce vybudovat most mezi Evropou a Afrikou, aby ukončilo umírání migrantů ve Středozemním moři. Na videu zní digitálně upravený hlas, který připomíná rakouského koordinátora pro uprchlíky Christiana Konrada. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video