Tématy, která by se měla řešit ještě před přerozdělováním uprchlíků, by podle Maizièra měla být společná pravidla azylového řízení a podmínky pro přijímání uprchlíků.
Ministr pak nejednoznačně odpověděl na otázku, zda by Německo souhlasilo i s takovou reformou systému přijímání uprchlíků, která by nepředpokládala jejich přerozdělování na základě kvót, a to ani při velké uprchlické vlně. „O tom bychom pak rozhodovali na konci jednání,“ nechal ministr otázku otevřenou.
Podopbně jako de Maizière se vyjádřil také předseda německého Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble (rovněž CDU). „Prioritou je spíš přijít na to, jak kontrolovat vnější hranice (EU) a jak podporovat ty, které to zatěžuje,“ řekl Schäuble v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Společná migrační a integrační politika je podle Schäubleho, jenž byl dříve také ministrem vnitra, důležitější než kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.
Kvůli sporu o případném novém nastavení kvót na přerozdělování uprchlíků v EU se plánovaná reforma unijní azylové politiky od roku 2016 nehýbe z místa.
Ve sporu jde především o otázku, jak lze do budoucna v případě další uprchlické krize ulehčit obzvlášť zasaženým státům.
Evropská komise a země jako Německo jsou v zásadě pro to, aby přinejmenším při velmi silném přílivu uprchlíků byl uplatňován princip přerozdělování, včetně povinného přijímání uprchlíků.
Jakékoli vynucené přijímání uprchlíků však odmítají Polsko, Maďarsko a Česko, připomněla agentura DPA. Podporu jim naposledy vyslovil nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Ten řekl, že se takovému přístupu brání nejen některé členské státy EU, ale také samotní uprchlíci nejsou ochotní jít do zemí, jako jsou Bulharsko, Rumunsko nebo Polsko.
Ministři vnitra ze zemí EU v Sofii jednají o otázkách migrace a azylové politiky, ale také ochrany hranic a bezpečnosti.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák ve čtvrtek v Sofii podle DPA řekl, že „kvóty nejsou dobrá věc“ a je třeba vymyslet něco jiného. Jak by ale mělo vypadat řešení bez povinnosti přijímání azylantů, však neupřesnil.
Stávající dublinský systém předpokládá, že azylové řízení má zahájit v zásadě každá země, v níž uprchlík poprvé o azyl požádal nebo v níž prokazatelně poprvé vstoupil na území EU. V poslední uprchlické krizi se ale dublinské nařízení ukázalo jako neuplatnitelné, protože země jako Řecko nedokázaly masový příliv přibrzdit a migranti pak mohli pokračovat do dalších zemí EU včetně Německa.
Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn v Sofii řekl, že systém funguje jen tehdy, když existuje i přerozdělování. Podle něj v krizových dobách nemůže veškerá tíha spočívat na zemích u vnějších hranic EU. „Tady nejde o uprchlickou problematiku. Jde o solidaritu uvnitř Evropské unie,“ prohlásil Asselborn.
