„Víc a víc lidí tady chce být pohřbeno,“ vypráví padesátiletý Samir Bouaissa, který se s rodinou do Německa přistěhoval z Maroka už jako dvouleté dítě. V současnosti žije na území Německa přes pět milionů muslimů z celkového počtu asi 83 milionů lidí v zemi. A pokud se neodstěhují, jednoho dne tam také zemřou.
Jenže už dnes docházejí vhodná místa pro muslimské hroby, uvádí německá stanice Deutsche Welle (DW). Například v Berlíně už úřady oznámily, že se tamní hřbitovy dostávají na hranu svých kapacit anebo ji už překročily. V německé metropoli žije zhruba 300 až 400 tisíc muslimů.
V samotném Berlíně problém řeší tamní Islámská federace, která od úřadů dostala dopis s informací, že na hřbitově Gatow na západě města ke konci března dojdou poslední volná místa a další pohřby se tu zkrátka nebudou konat.
Ředitel federace Murat Gul pro agenturu Anadolu na konci ledna uvedl, že podobnou situaci už berlínští muslimové zažili v letech 2018 a 2021, kdy musela těla zemřelých muslimů počkat, než se krize alespoň provizorně vyřeší.
OBRAZEM: Erdogan v Kolíně nad Rýnem otevřel jednu z největších mešit v Evropě |
„Děti a vnuci první generace (muslimských přistěhovalců) chtějí být pohřbeni tady. Je lidským právem, že vám stát zajistí pohřeb podle vaší víry. Chceme trvalé řešení. Problém se musí okamžitě vyřešit,“ kritizuje Gul pro tureckou agenturu. Právě z Turecka je velká část německých muslimů a mnozí své blízké na pohřeb posílají „domů“. Jenže právě mladší generace zvyk hrazený tureckými náboženskými organizacemi pomalu opouštějí.
Podle Bouaissy si tak muslimové nejen v Berlíně kvůli chybějícímu místu musejí hledat pohřební místa v sousedních obcích. Počty vyznavačů islámu navíc u našich západních sousedů dál rostou. Největší skok země naposledy zaznamenala během uprchlické krize v letech 2015 a 2016, kdy v důsledku občanské války přišly do Evropy miliony Syřanů.
Ti se často nemají kam vrátit a jednou tak zřejmě budou potřebovat hrob, upozorňuje Bouaissa. Člen Křesťanskodemokratické unie (CDU) a předseda asociace Muslimské hřbitovy ve Wuppertalu tak patří k lidem, kteří se snaží se situací včas něco udělat.
Podíl muslimů v Německu do roku 2050 stoupne na dvojnásobek, tvrdí studie |
Se svou asociací se snaží prosadit, aby právě ve Wuppertalu nedaleko Düsseldorfu vznikl první hřbitov v Německu, který by vedli čistě muslimové. Už patnáct let však naráží na problémy, vypráví.
Stabilitu vybraného pozemku také narušily povodně z předloňska. Ideálně by měl hřbitov stát nedaleko místního protestantského a nového židovského hřbitova. „Tyto tři hřbitovy by měly mít společné nádvoří se třemi pohřebními síněmi,“ plánuje Bouaissa.
Asociace také na vůbec první muslimský hřbitov vybírá peníze na internetu. Sbírka umístěná na portálu Betterplace.org zatím získala zhruba třetinu požadované částky. Ke čtvrtku odpoledne jí necelé tři tisíce přispěvatelů poslaly na 46 tisíc eur (zhruba milion korun).
Celkem je v zemi na 30 tisíc hřbitovů, přičemž jedna třetina podle DW patří křesťanským církvím, zbytek pak spravují městské samosprávy. A už od chvíle, kdy do Německa začaly přicházet první vlny gastarbeitrů, se muslimové na těchto hřbitovech potýkali s tamními pravidly, kvůli nimž často nemohli své blízké pohřbít podle islámských zvyků.
Postupem času některé spolkové země pravidla upravily a například u pohřbů přestaly vyžadovat povinnou rakev. Jak muslimové, tak i židé své mrtvé totiž do země tradičně ukládají zabalené jen v látce. Islámský pohřeb by také měl proběhnout co nejdřív po smrti zesnulého. Ten má být hlavou natočený k Mekce a kremace ani exhumace ostatků se nepřipouští.
