Do pobaltské země dnes dorazily první dvě desítky německých vojáků, kteří začnou s budováním nové základny, a časem se k nim připojí přibližně 4800 dalších německých vojáků a asi 200 civilních pracovníků. Budou součástí brigády nazvané Panzerbrigade 45, která bude trvale umístěna na východním křídle Severoatlantické aliance. Základna má být plně funkční do roku 2027.
Berlín do pobaltské země vyšle dva bojové prapory, které budou tvořit jádro nové brigády. Třetí prapor bude mezinárodní bojová jednotka NATO v rámci alianční předsunuté přítomnosti, píše DW. Takové uskupení podle ní už v Litvě pod vedením Německa působí, přičemž na roční bázi se v něm střídá personál z dalších zemí.
„Je to poprvé, co jsme takový útvar trvale umístili mimo Německo,“ řekl na rozlučkovém ceremoniálu v Berlíně německý ministr obrany Boris Pistorius, jenž zároveň poznamenal, že řada věcí zbývá k dořešení. „Musí být správná infrastruktura, musí tam být kasárna, ubytování,“ uvedl Pistorius. Podle agentury AFP se zatím země nedohodly na tom, kdo bude hradit bydlení vojáků.
Německá brigáda v Litvě. První vojáci příští rok, plně připraveni budou v roce 2027 |
Litevský ministr obrany Laurynas Kasčiúnas ve Vilniusu označil příchod německých vojáků za „skvělý příklad“ pro všechny země na východním křídle NATO, které mají hranice s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem. „Vytvoříme takovou obrannou a odstrašující strukturu, že žádného protivníka z Východu ani nenapadne testovat článek pět Severoatlantické aliance,“ uvedl s odkazem na část smlouvy o kolektivní obraně, podle níž se ozbrojený útok proti jednomu členovi považuje za útok proti všem.
Německá armáda se od 90. let minulého století účastní dlouhodobých operací v zahraničí, byla na Balkáně a poté v Afghánistánu, poznamenala AP. V současné době jsou podle bundeswehru němečtí vojáci nasazeni v Evropě, Asii a Africe. Jejich rozmístění v Litvě však bude první trvalé samostatné německé nasazení, nikoliv rotace v rámci mnohonárodních sil, napsala AP.
Litva se podle ní obává agresivních sousedů. Tato pobaltská země kromě spojenců v NATO sousedí s Ruskem, které už přes dva roky vede válku proti Ukrajině, a Běloruskem. Podle německé armády je Litva nejvíce exponovaným státem na východním křídle NATO. Ruskou Kaliningradskou oblast a Bělorusko odděluje asi stokilometrový suwalský koridor, což je strategický pás země podél polsko-litevské hranice, který má pro NATO význam jako pozemní spojnice s Pobaltím.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na nasazení německých sil v Litvě prohlásil, že to vede k eskalaci napětí. „Vytváří to pro nás ložiska nebezpečí poblíž naších hranic, což samozřejmě vyžaduje, abychom přijali zvláštní opatření k zajištění vlastní bezpečnosti,“ řekl podle státní agentury TASS mluvčí ruského prezidenta. Německé ministerstvo obrany podle DW uvedlo, že nová vojenská základna v Litvě má Rusko po jeho invazi na Ukrajinu odradit od dalších útoků na sousedy.
