Braniborská AfD, jejíž součástí byl donedávna i tamní radikální stranický šéf Andreas Kalbitz, je podle veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice RBB první ze všech 16 zemských poboček opoziční strany, kterou bude kontrarozvědka sledovat jako celek.
Téměř polovina Němců vidí AfD ve vládě do deseti let, tvrdí průzkum |
Na celostátní úrovni pak kontrarozvědka v březnu rozhodla o sledování národoveckého Křídla (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle ní potvrdilo podezření, že jde o uskupení s krajně pravicovým zaměřením.
Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je však nadále v AfD silně zastoupen.
Za vůdce Křídla byli považováni právě Kalbitz a také durynský šéf AfD Björn Höcke, které má kontrarozvědka za pravicové extremisty. Působení Kalbitze bylo moc i na vedení AfD, které v květnu překvapivě rozhodlo o jeho vyloučení ze strany kvůli jeho dřívějším kontaktům s pravicovými extremisty.
Problémy s pravicovými radikály ve svých řadách nebo s kontroverzními výroky svých členů nemá AfD zdaleka poprvé. V dubnu se například zbavila svého mluvčího Christiana Lütha, poté co se ve zveřejněném soukromém rozhovoru označil za „fašistu“ a člověka s „árijským původem“.
Šéf poslanců AfD Alexander Gauland zase třeba v minulosti mluvil o tom, že doba nacismu je jen „ptačím trusem“ na úspěšných německých dějinách, Höcke pak kritizoval památník holokaustu v centru Berlína jako památník hanby.
Pravicově konzervativní „křídlo“ AfD má sice blízko k pravicovému extremismu, ale nejedná se o žádnou formální skupinu uvnitř strany, nemá formální seznam členů a v rámci Německa jeho příznivci nejsou rozloženi rovnoměrně.
Zatímco v Sasku nebo Durynsku mají převahu, v západoněmeckých spolkových zemích převažuje spíše konzervativní zaměření strany.
