V síni to vře. Tečou slzy, znějí výhrůžky, lži i nadávky. Vše je jako v reálu a navozuje opravdickou atmosféru. "Ty zrůdo, proč jsi mi neřekl, že jsi nemocný?!" křičí svědkyně v případu Smrtící sex. Obžalovaný se musí zodpovídat z ublížení na zdraví. Záměrně totiž nakazil nic netušící přítelkyni virem HIV.
"Smůla, děvenko. Nejdříve já, teď jsi na řadě ty," zní jeho odpověď. To je jen jeden z desítek případů, které od pondělí do pátku přitahují k televizní obrazovce miliony diváků.
S napětím čekají například na rozsudek nad mužem, který prohrál v pokeru manželku, nad studenty, kteří zneužili na lyžařském výcviku učitelku, nebo na vynesení trestu pro zoufalou mladou ženu. Unesla vlastní dceru, kterou kvůli špatné finanční situaci dala k adopci.
Vše se odehrává podle přesného scénáře, vypovídají předvolaní svědkové i obžalovaní. Nakonec je vynesen rozsudek. Soudci jsou praví, pouze svědkové a obžalovaní i publikum v sálu jsou komparzisté a hrají podle scénáře. V digitalizované databance je zhruba deset tisíc statistů.
Němci zcela propadli kouzlu projednávání případů ze soudní síně na televizní obrazovce. Existuje dokonce soudní show speciálně pro mladistvé. A plánovány jsou další. Jsou levné, populární a velice úspěšné. Jsou dokonce sledovanější než "daily soap", seriály pro mládež.
Tento obrovský úspěch si mediální experti vysvětlují jednoduše. "Show" ze soudní síně je povedená kombinace dvou osvědčených televizních žánrů - klasické talk show a takzvaných mýdlových oper. Vypráví příběhy lidí, kteří se ocitli na šikmé ploše.
Neuvádí je však moderátor, nýbrž opravdový promovaný soudce, který na čas pověsil soudní praxi na hřebík a stal se televizní hvězdou. Na rozdíl od seriálů, které často končí bez rozuzlení, se v tomto případě divák zaručeně dozví, kdo je vinen a co ho nemine.
Hledání vhodných soudců pro televizní pořad nebylo snadné. Produkce televizních stanic, jak veřejnoprávní ZDF, tak několika soukromých společností, podaly inzeráty v odborných časopisech a kandidáty hledaly přímo v soudních síních.
Kritéria byla velice přísná. Rozhodovala nejen profesionalita, ale také vzhled, přirozenost, a dokonce i smysl pro humor a hlasové dispozice. Televize totiž především odpoledne plní v domácnostech také funkci rádia. Do konkurzu se nakonec přihlásilo celkem 191 soudců z celého Německa.
Experti vědí, že show ze soudní síně musí zaujmout široké publikum, především ženy v domácnosti od třiceti do padesáti let. Tuto věkovou kategorii udrží u obrazovky pouze srdceryvnými věrohodnými příběhy ze života.
Dramaty plnými vášní, žárlivosti, msty. Týmy spolupracovníků proto denně pročítají zejména bulvární tisk a hledají inspiraci a tipy pro nové a nové díly.
Čím emotivnější story, tím sledovanější. Rekordy láme energická rudovlasá soudkyně z Hamburku, Barbara Saleschová, jejíž případy sleduje na stanici SAT 1 denně 2,6 milionu diváků.
Podobně jako její kolegové, i ona vidí v pořadu jakousi misi, jejímž cílem je přiblížit lidem práci soudů. Fiktivní přelíčení na obrazovce, kde je zločin spravedlivě potrestán, by navíc mohlo odradit potenciální hříšníky.
Barbara Saleschová, dvaapadesátiletá právnička, si pořady nemůže vynachválit. "To, co ukazujeme v televizi, justici pomáhá. Dokonce dostáváme hodně dopisů od mládeže s dotazy, jak se stát soudcem."
Průzkumy jí dávají za pravdu. Studium práva totiž momentálně vévodí žebříčku s vytouženými profesemi, především u německých dívek.
Ozvaly se nicméně také hlasy, zda soudcům jejich dočasná televizní kariéra spíše neuškodí a po návratu do skutečné soudní praxe se nestanou nevěrohodnými.
V úvahu však přichází i druhá možnost. Delikventi budou chtít slyšet rozsudek především od populární tváře z televizní obrazovky.
