Nejstarší stopa člověka vede z Čadu

Už rok zkoumají vědci z několika zemí sedm milionů let starou lebku, zuby a části čelisti. Ty objevili v poušti afrického Čadu. Nález je o milion let starší než dosud nejstarší nalezené zbytky kostí, které se podobají lidským. Objev skupiny výzkumníků, kterou vedli francouzští paleontologové, je tak zřejmě nejstarší dosud objevenou stopou vývoje člověka. O archeologické senzaci informuje nejnovější číslo časopisu Nature.

Profesor Brunet porovnává lebky - Francouzský profesor Michel Brunet v pracovně v Poitiers se sedm milionů let starou lebkou (vlevo) předchůdce člověka, jedince druhu Sahelanthropus tchadensis, kterou nalezli před rokem v čadské poušti Džuráb členové francouzsko -čadského archeologického týmu. Vpravo lebka šimpanze, která se co do velikosti nalezené lebce nejvíce podobá. Při první veřejné prezentaci objevu v New Yorku vědci uvedli, že nález výrazně mění dosavadní představy o dějinách vývoje člověka. Stáří lebky, kterou vědci pojmenovali Toumai, je dvakrát větší než u dosud nejstaršího nálezu lebky lidského prapředka, učiněného v roce 1975 v Etiopii, 10. července 2002 | foto: ČTK

Zjištěné stáří je dvakrát větší než u dosud nejstaršího nálezu lebky lidského prapředka. Tu našli vědci v roce 1975 v Etiopii.

Lebka, kterou badatelé pojmenovali Toumai, (Sahelanthropus tchadensis), má podle odborníků překvapivě "modernější" tvar než lebka z Etiopie a naznačuje, že se člověk od opice zřejmě oddělil mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.

Překvapivé je i to, že byla lebka nalezena západně od takzvaného východoafrického příkopu. Dosud vědci předpokládali, že člověk se vyvinul na východ od tohoto zlomu.