Řeč je o uruguayském prezidentovi José Mujicovi, který stojí v čele druhé nejmenší jihoamerické země už přes dva roky. Přestože za oceánem ho zná jen málokdo, ve své domovině je to známý bojovník proti polovojenskému režimu, který Uruguayi vládl tvrdou rukou v letech 1973 až 1985.
Jako člen levicového odbojového hnutí Tupamaros byl v 60. a 70. letech v boji několikrát postřelen a nakonec strávil čtrnáct let za mřížemi jako rukojmí v případě, že by odbojáři podnikli další protivládní akce. Na svobodu se dostal až díky rozsáhlé amnestii v roce 1985.
Mujica tvrdí, že právě roky strávené v izolaci a tvrdých vězeňských podmínkách stojí za jeho současnými životními postoji. Na rozdíl od svých předchůdců odmítl luxusní prezidentskou rezidenci a spokojil se s prostým bydlením na rodinném statku mimo uruguayskou metropoli Montevideo.
Sedmasedmdesátiletý prezident žije na polorozpadlém statku se svojí ženou a pokud se zrovna nevěnuje státním záležitostem, rád tráví čas farmařením. Na bezpečnost dohlíží pouze dva policisté a jeho oblíbenkyně, třínohá fenka Manuela, která dělá bezdětným manželům na samotě společnost.
"Nazývají mě nejchudším prezidentem světa, ale necítím se být chudým. Chudí lidé jsou ti, kteří pracují jen pro to, aby si udrželi svůj nákladný životní styl a stále chtějí víc a víc," svěřil se britskému serveru BBC Mujica.
Devadesát procent platu rozdá chudým
O tom, že uruguayský státník myslí svá slova naprosto vážně, svědčí to, že devadesát procent prezidentského platu dává na charitu. Měsíčně si ze svého platu ukrojí okolo dvanácti tisíc dolarů (v přepočtu asi 240 tisíc korun), které posílá chudým obyvatelům země či drobným podnikatelům.
"Můžu žít dobře s tím, co mám," vysvětlil svoji velkorysost prezident. "Je to otázka svobody. Když toho moc nevlastníte, nemusíte celý život pracovat jako otrok, abyste si to udrželi. A proto máte víc času sami pro sebe," dodal.
Mujicovi každý měsíc zůstane částka rovnající se průměrnému uruguayskému platu, což v přepočtu činí asi 15,5 tisíce korun. Z majetkového přiznání z roku 2010, které musí podávat všichni uruguayští politici, vyplývá, že hodnota jeho majetku činila v době nástupu do funkce necelé dva tisíce dolarů.
O rok později navýšil svůj majetek o manželčina aktiva - statek s přilehlými pozemky a několik traktorů. S tím vším dohromady ovšem nedosahuje prezidentův majetek ani třetiny toho, co vykazoval jeho předchůdce Tabaré Vázquez, upozorňuje BBC.
Stejným metrem měří i zahraničním politikům
Stejně skromný přístup jako v osobním životě razí Mujica i v politice. Zahraničním politikům vyčítá, že jejich země jsou slepě posedlé spotřebou, nehledě na celosvětové následky bezohledného růstu na úkor druhých. "Co by se stalo s touto planetou, kdyby Indové měli stejný poměr aut na každou domácnost jako Němci? Kolik kyslíku by nám zbylo?" hřímal Mujica letos v červnu na mezinárodním summitu o udržitelném rozvoji v Rio de Janeiru.
"Má tato planeta dost zdrojů na to, aby sedm nebo osm miliard lidí mělo stejnou úroveň spotřeby a plýtvání tak, jak to můžeme vidět v bohatých společnostech?" argumentoval dál. "Je to právě tato úroveň nadspotřeby, která škodí naší planetě," nabídl Mujica svůj pohled na příčiny celosvětové krize.
Ačkoli si díky svým postojům naklonil na svou stranu řadu příznivců, ve své vlasti musí čelit ostré kritice opozice. Ta jej viní z toho, že přestože nedávno uruguayská ekonomika posílila, neodrazilo se to ve zlepšení zdravotnictví či školství.
Mírumilovný prezident chce legalizovat marihuanu
Mujicovým odpůrcům vadí i další prezidentovy kroky. V zemi, kde tvoří nadpoloviční většinu katolíci, vyvolal pobouření fakt, že jako prezident nevetoval zákon umožňující potraty do dvanácti týdnů od početí. Kontroverzní legislativou se v minulosti zabýval i jeho předchůdce Vázquez.
Další ránu zasadil Mujica opozici tím, že podpořil veřejnou diskuzi o legalizaci marihuany. Zastává totiž názor, že by se tím omezil ilegální trh a s ním související problémy, které nejvíce postihují chudé obyvatelstvo. "Konzumace marihuany není tou nejvíc znepokojující věcí, opravdový problém je obchod s drogami," uvedl.
Opozici nahrává skutečnost, že Mujicovi už na prosazení jeho idejí nezbývá příliš času. Prezidentský mandát bude zastávat ještě tři roky, uruguayské zákony však neumožňují znovuzvolení hlavy státu. Navíc od nástupu do funkce klesá Mujicova obliba mezi Uruguayci. Podle některých statistik se jeho podpora propadla pod padesát procent.
