Clintonova nadace dnes sdružuje 11 velkých iniciativ, které se zaměřují na širokou škálu problémů. Od podpory zemědělců v Africe, přes pomoc po zemětřesení na Haiti až po příspěvky na léky proti AIDS po celém světě. Nadace zaměstnává na dva tisíce lidí, její rozpočet spolkne 223 milionů dolarů, píše server The Washington Post. V prvopočátcích však byla jednou z mnoha neziskových organizací, ve kterých často hledají náplň miliardáři na odpočinku či bývalí významní státníci.
Bill Clinton však nikdy neholdoval průměrnosti. V roce 2004 jeden z jeho asistentů přišel na palubě letu do švýcarského Davosu na spásnou myšlenku. Obklopen celebritami si uvědomil, že světu chybí velká nadace, která by apelovala právě na světové boháče a slavné osobnosti. Když svůj nápad přednesl, někdejší americký prezident zajásal. Spolu s ním i jeho manželka Hillary.
Clintonovi vydělali od ledna 2014 jen za projevy 25 milionů dolarů |
O rok později na prvním velkém mítinku nadace oznámila spuštění globální iniciativy. Clinton mítink chytře naplánoval na termín, kdy v New Yorku probíhalo valné shromáždění OSN. Na místě proto bylo mnoho vysoce postavených politiků a celebrit. Vedle sebe tak zasedl Bono z U2, Mick Jagger, Brad Pitt a Angelina Jolie či korunní princ Bahrajnu. Plány Clintona na spuštění celosvětové iniciativy je nadchly a ještě téhož večera přislíbili pomoc.
Mocní pomáhají chudým
Krédem iniciativy bylo spojit mocné, aby pomáhali bezbranným. V tichosti se však z nadace stala továrna na peníze. Vše začíná už při placení vstupenky na konference pořádané nadací - stojí neuvěřitelných 15 tisíc dolarů (363 tisíc Kč). Sponzoři, kteří se chtějí objevit v oficiálních materiálech, pak zaplatí dokonce 250 tisíc dolarů (asi šest milionů Kč). Nadace z něčeho fungovat musí, hájil v minulosti Clinton svůj projekt.
Clinton měl výhodu v tom, že dokázal spojit svou někdejší slávu s nepochybnými politickými schopnostmi. „Pracujeme s pravicovými i levicovými vládami, malými i velkými podniky, nevládními organizacemi, republikány, demokraty, nezávislými,“ chlubil se Clinton po prvních úspěších nadace. Ty jsou spojeny s oceňovaným programem mentoringu v problémovém Harlemu či snížení ceny léků proti AIDS v Africe.
V roce 2009 už organizace operovala s 242 miliony dolarů (téměř šest miliard Kč). Clinton pokračoval ve své roli zprostředkovatele pomoci, sám se za filantropa označovat nechtěl. Jeho silou bylo, že dokázal přesvědčit vlivné, aby přiložili ruku k dílu. Ze své nadace udělal elitní klub, který se stal určitým symbolem prestiže. Kdo chce něco znamenat, musí přispět.
Nejvlivnější ženou světa je opět Merkelová. Dotahuje se na ni Clintonová |
Statut Clintona dobře ilustruje i fakt, že jeho veřejné výstupy začal sledovat mexický miliardář Carlos Slim Helú, který se stal v roce 2014 nejbohatším člověkem na světě (jeho profil čtěte zde). Neváhal cestovat po světě, jen aby se mohl osobně účastnit Clintonových projevů. „Prostě tam seděl a dělal si poznámky z toho, co Clinton říkal,“ vzpomíná dlouholetý poradce někdejšího prezidenta Amed Khan. Když si Helú sestavoval svůj osobní seznam nejvlivnějších lidí světa, Clinton byl na čele nejlepší desítky. Ne náhodou se rozhodl o pár měsíců později věnovat nadaci sto milionů dolarů (zhruba 2,5 miliardy Kč) na rozvojové projekty v Latinské Americe.
Clintonová a politické choutky
I přes obrovské finanční toky si nadace držela nadále dobré jméno. Bezmála devadesát procent příspěvků používá přímo na rozvojové a charitativní projekty, uvádí Americký filantropický institut. Pravidelně získává rating A či A+. Dlouho operovala výhradně pod záštitou Clintona, který byl ve své podstatě obyčejným Američanem na odpočinku.
Situace se však změnila v roce 2007, kdy se jeho žena rozhodla poprvé ucházet o prezidentský úřad. Nadace se časem rozštěpila na menší organizace tak, aby co nejlépe vyhovovaly budování dobrého obrázku Clintonové před volbami. A také proto, že nadcházející politická kariéra Clintonové se příliš nelíbila některým dárcům. Politika a filantropie podle nich musí být striktně oddělena. Clintonová ve volbách neuspěla, v roce 2009 se však stala ministryní zahraničí.
S nástupem do funkce musela nadace na popud Obamovy administrativy zveřejnit kompletní seznam dárců. Dokument čítal neuvěřitelných 200 tisíc jmen. Do nadace posílali peníze vysoce postavení politici ze Saúdské Arábie, Kataru i Nigérie, uvádí server Business Insider. Peníze dával také kontroverzní dodavatel armádní techniky společnost Blackwater. Začaly se množit hlasy, že dárcům ve skutečnosti nejde o pomoc potřebným, ale o kupování vlivu a dobrého jména.
Hillary Clintonová si za přednášku ve škole naúčtovala 300 tisíc dolarů |
Špatná pověst se opět ozvala při nedávném ohlášení druhé kandidatury Clintonové. Na otázku z řad novinářů, zda lituje toho, jak její nadace operuje se zahraničními přispěvateli, odpověděla: „Na naši nadaci jsem pyšná. Vzbudila zájem o příspěvky od lidí a společností z celého světa.“ Úspěchy nadace podle ní ukazují, jak jsou lidé po celém světě štědří a chtějí pomáhat v USA i v zahraničí.
Clintonovým prý nejde o ideologii ani nic podobného. Zajímá je jen charita. Příliš se však nezmiňují o tom, že v nadaci pracuje také několik klíčových lidí, kteří Clintonové zároveň vedou aktuální předvolební kampaň (více o ní se dočtete zde).
Ta vzbuzuje u veřejnosti celou řadu otázek. Jak Clintonová zareaguje, když v prezidentských volbách vyhraje? Co se stane, pokud odejde z klání poražena? Nezničí to pověst miliardové neziskové organizace?.
Nadace může být jejím prokletím i ultimátní zbraní. Vliv a kontakty ji mohou pomoci v porážce republikánů, stejně tak ji však mohou stáhnout dolů mezi poražené. Zřejmě by to pro ni byla definitivní rána a o třetí kandidaturu by se s největší pravděpodobností nepokoušela.
Jak funguje Clintonova nadace?:
