Americká velvyslankyně v Budapešti Colleen Bellová se napětí snažila zmírnit s tím, že Clinton hovořil jako soukromá osoba a vyjádřil pouze svůj osobní názor.
„Polsko a Maďarsko, dvě země, které by nebyly svobodné bez Spojených států a dlouhé studené války, se teď rozhodly, že demokracie znamená mnoho problémů,“ řekl Clinton minulý pátek během volebního mítinku své ženy a demokratické kandidátky na prezidenta Hillary Clintonové v New Jersey. Dodal, že tyto země chtějí mít vládu „po putinovsku“.
„Jen mi dejte autoritářské vedení a cizince nevpouštějte. Nic vám to nepřipomíná?“ řekl Clinton v narážce na kampaň republikána Donalda Trumpa. Podle agentury AP narážel Clinton také na uprchlické kvóty, které prosazuje Evropská unie, ale Polsko a Maďarsko je odmítají.
Polská premiérka Szydlová, jejíž vláda bývá obviňována z autoritářských sklonů, řekla, že Clintonovo vyjádření je „neopodstatněné a jednoduše nefér“. Bývalá hlava USA podle ní přeháněla a měla by se omluvit.
Šéf konzervativní vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński uvedl, že Clinton podle něj nemá k dispozici správné informace. „Pokud někdo říká, že v Polsku dnes není demokracie, měl by si zajít k lékaři,“ dodal Kaczyński. Z dezinformování světa obvinil „média a další faktory“.
Někteří západní politici tvrdí, že PiS, která loni vyhrála prezidentské i parlamentní volby, ohrožuje některé demokratické principy a dodržování zásad právního státu. Vláda je kritizována za to, že učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patří k nim novela zákona o ústavním soudu, jež podle kritiků ochromila nejvyšší justiční orgán v zemi. To vedlo Brusel k zahájení procedury, která by mohla skončit i přijetím sankcí proti Polsku.
Šéf maďarské diplomacie Szijjártó řekl, že je podle něj „nepřijatelné zlehčovat tímto způsobem boj Maďarů za svobodu“. „Clinton dobře ví, že Maďaři rozhodli o směřování své země v demokratických parlamentních volbách,“ dodal. „Možná se mu nelíbí naše rozhodnutí, ale to není dostatečný důvod pro urážky,“ řekl.
