A Franchi dostal zakázku, o které léta mohl jen tajně snít. Vytvořit prsten rybáře, pečetidlo nového papeže, jehož otisk ponesou všechny dokumenty a korespondence Vatikánu.
Prstenem rybáře se nazývá proto, že první hlava katolické církve, apoštol Petr, původně lovil do svých sítí ryby. Podle Bible ho Kristus posléze symbolicky pasoval na "rybáře duší".
Po smrti papeže bude i Franchiho prsten, jako všechny předchozí, rozdrcen. Má se tak zabránit zneužití papežského pečetidla a zároveň symbolicky uzavřít pontifikát. Pro návrháře šperků je přesto tato zakázka nejvyšší metou.
"Když jsem telefon zvedl a dozvěděl se, že prsten mám vytvořit právě já, připadal jsem si jako umělec ze sedmnáctého století povolaný papežem. Cítil jsem zároveň obrovskou odpovědnost za všechny římské zlatníky," líčí Franchi, viceprezident římské asociace zlatníků ARRO a přímý potomek Luigi Valadiera, nejvýznamnějšího římského zlatníka osmnáctého století.
Zlatník neví, pro koho prsten dělá
Ihned po telefonátu z Vatikánu se do práce na prstenu pustilo deset lidí včetně zlatníkova otce, sestry a bratra. Maraton náčrtů, úprav, voskových modelů a pískování vzácného kovu trval dva týdny. Zlatníci byli zavřeni v dílně i sedmnáct hodin denně.
"Když jsem ten prsten tvořil, myslel jsem na to, jakého se mi dostalo privilegia. Vytvářel jsem něco, co navždy zůstane součástí historie Vatikánu. Nejvýznamnější dílo svého života," říká pětačtyřicetiletý řemeslník a historik umění, který vyučuje techniku šperku na římské univerzitě Sapienza a na tamní Akademii módy.
Prsten, stejně jako šaty papeže, musí být připraven předem. Nikdo však do poslední chvíle neví, kdo z kardinálů bude zvolen. Musí být proto nachystáno několik párů červených bot různých čísel a víc slavnostních rouch pro různě urostlé muže. Nebylo lehké ani trefit velikost šperku.
Procedura zkoušení prstenu proběhla ihned po první mši, kterou Joseph Ratzinger jako papež celebroval před kardinály.
"Byl jsem jediným laickým svědkem, kterému bylo dovoleno zúčastnit se posledních momentů tohoto ceremoniálu. Ohromně jsem to prožíval. Pak jsme se sešli v jedné místnosti poblíž Sixtinské kaple. Setkání trvalo jen pět minut. Prsten byl papeži těsný, a tak jsme ho museli trochu zvětšit na velikost dvacet čtyři," říká zlatník s tím, že papeži se tato velikost zamlouvala i symbolicky. "Je to dvojnásobek dvanácti, počtu apoštolů," podotkl prý Benedikt XVI.
Papež si vybíral ze dvou prstenů
Claudio Franchi vytvořil pro papeže prsteny dva. "Jeden byl modernější, z bílého a žlutého zlata, vyrobený technikou prořezávání zlatého plátu. Svatý Petr, který je na něm zpodoben, je stylizovaný, provedený jednoduchými liniemi bez větších detailů, například nemá obličej," popisuje Franchi.
Papež si nakonec vybral méně moderní prsten. Ve 35 gramech žlutého zlata je hned několik křesťanských symbolů: detailní tvář svatého Petra, ryby, loď, kříž a dokonce zmenšenina prostranství před bazilikou svatého Petra ve Vatikánu včetně paprsků dláždění, které naznačují všechny směry větru.
"Myslím, že si papež méně moderní prsten nezvolil proto, že by sám byl konzervativní. Chtěl, aby byl snáze čitelný, konkrétnější. Přál si, aby člověk, který ho uvidí, ihned pochopil, co vypodobňuje," míní zlatník, který prožil dětství v dílně svého otce a jehož nikdy nenapadlo pomýšlet na jiné řemeslo. Vydal se ve šlépějích prastarého rodu.
