(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: ČTK

Mlži na dně Baltského moře vyrobí víc metanu než dvacet tisíc krav

  • 35
Na negativní dopady produkce hovězího masa upozorňují ekologové již dlouho – dobytek na farmách je významným zdrojem metanu, který se podílí na globálním oteplování. Nová studie však ukazuje, že nárůst skleníkových plynů má i nenápadnější „viníky“ – drobné živočichy žijící na mořském dně.

V souvislosti s klimatickou změnou mají špatnou reputaci především krávy, jejichž chov se významně podílí na produkci metanu. Řada odborníků přitom hledá způsob, jak emise skleníkových plynů omezit. Vědci se snaží vyšlechtit dobytek s odlišnou střevní mikroflórou, neboť právě bakterie v zažívacím ústrojí skotu mají tvorbu metanu na svědomí. Hospodáři pro krávy vymýšlejí dietu, která by omezila jejich plynatost, a ochránci životního prostředí přesvědčují veřejnost, aby snížila konzumaci hovězího masa.

A zatímco je pozornost ekologů soustředěna na krávy, jiné živočišné druhy produkují možná ještě větší množství metanu bez povšimnutí, informuje americký týdeník Newsweek.

Vyplývá to alespoň ze studie, uveřejněné na serveru Scientific Reports, který se zabývá podílem mlžů a mnohoštětinatců na produkci skleníkových plynů. Badatelé z univerzit ve Stockholmu a Cardiffu spojili síly a zkoumali produkci metanu a oxidu dusného u živočichů ze dna Baltského moře. Tyto plyny jsou sice vzácnější, ale z hlediska globálního oteplování „výkonnější“ než oxid uhličitý – metan 28krát a oxid dusný dokonce 265krát.

Když se mořští živočichové chovají jako krávy

Oba plyny jsou produkovány především dvěma mořskými tvory žijícími v Baltském moři – mlžem Limecola balthica, kterého je možné najít také v Atlantském a Tichém oceánu, a mnohoštětinatcem Marenzelleria arctia.

„Zní to vtipně, ale tito malí tvorové na mořském dně se mohou chovat jako krávy – kvůli bakterii ve svých střevech jsou obě skupiny důležitými zdroji metanu,“ uvedl jeden z autorů studie Stefano Bonaglia.

Mořští mlži přitom mají i pozitivní dopady na životní prostředí – dokážou například absorbovat část přebytečných hnojiv, jež se dostávají do moře a znečišťují ho. Důležité je však zjištění o produkci plynů také kvůli úvahám, které se v poslední době vedou ohledně rozšiřování farem škeblí a ústřic jako řešení hrozícího nedostatku potravy pro rostoucí populaci Země.

Jak vědci spočítali, jen tyto dva druhy mořských živočichů v Baltském moři vyprodukují zhruba stejné množství metanu jako dvacet tisíc krav. To jsou sice jen necelá čtyři procenta všech krav v České republice, jelikož však Baltské moře tvoří jen 0,1 procenta plochy všech světových oceánů, celkové množství vypouštěného metanu bude zřejmě mnohem větší. To je však již práce pro další badatele, aby tyto domněnky potvrdili, nebo vyvrátili.

Autoři studie zároveň upozorňují, že tvorba skleníkových plynů mlži a mnohoštětinatci je pouze jednou částí ekologického dopadu těchto tvorů a je možné, že v jiných oblastech jsou pro životní prostředí zase přínosem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video