Sochy hrdinů z období boje proti utlačovatelskému Španělsku mají na památníku nezávislosti v centru Ciudad de México zakryté hlavy černými plastovými pytli. Na jednom je nalepené heslo: "Televisa z tebe dělá idiota." Takového, až sis zvolil Enriqua Peňu Nieta za prezidenta, chtělo by se dodat.
Televisa je největší mediální skupina španělsky mluvícího světa a se svými čtyřmi kanály kontroluje 70 procent času, který Mexičané stráví u obrazovek. Na venkově právě z nich čerpá málo vzdělané obyvatelstvo veškeré informace. "Peňa Nieto toho zneužil. Uzavřel dohodu s majiteli Televisy, takže se o něm informovalo jenom pozitivně. Totéž platí i o TV Azteca, která kontroluje zbytek trhu," stěžuje si Ana Paula Félixová z fakulty politologie, která je jednou z mluvčích studentského hnutí.
Dělali z něj poloboha
Podle ní to nebyla tupá propaganda, ale spíše chytré podpásové údery: "Peňu Nieta vždy zabírali usměvavého, obklopeného davem lidí jako nějakého poloboha. Za to na vystoupení jeho levicového soupeře posílali vždy tu nejhorší kameru, aby vypadal co nejhůře," říká.
Také další Mexičané tvrdí, že televize do debat a různých talkshow zvaly jen Nietovi nakloněné lidi, a dokonce i v telenovelách herci jako odlehčení mezi svými milostnými avantýrami prohazovali repliky na jeho podporu.
Z pohledného guvernéra za středovou stranu PRI udělaly televize celebritu. Vrcholem bylo, když se přímý přenos ze svatby ovdovělého muže s jednou z hvězdiček mýdlové opery dostal do hlavního vysílání. Politolog Néstor Vargas Solano to ve shodě se svými rozhořčenými studenty komentuje: "Je to jako s Coca-Colou. V reklamách dokola opakují, že je nejlepší, až většině lidí opravdu začne chutnat."
Přitom na EPN (jak jméno vítěze voleb zkracují média) není nic úchvatného. Jeho kritici říkají, že si ho zkušení kádři z PRI (Revoluční institucionální strana) vybrali kvůli jeho sympatickému úsměvu jako svou loutku, přes kterou budou řídit zemi jako za 70 let trvající diktatury této partaje. Z pěšáka byl mladicky vyhlížející právník zničehonic nominován na guvernéra státu México. Vládl mu v letech 2005 až 2011, kdy se soustředil především na přestřihávání pásek při předávání nových silnic a veřejných staveb.
V kampani na sebe neupozornil žádnými myšlenkami, ale pouze dvěma trapasy. Když si ho novináři při testu jeho znalostí o životě běžného občana dobírali, že nezná cenu tortil (nejdůležitější složka mexického jídelníčku), zamračeně argumentoval, že přece není žena v domácnosti. Ještě více se předvedl, když na nevinnou otázku na své tři nejoblíbenější knihy jen zmateně blekotal a kromě Bible žádnou jinou neuvedl. Nedávno zesnulý slavný spisovatel Carlos Fuentes na jeho adresu prohlásil, že "kvůli svému ignorantství ztratil právo stát se prezidentem".
Přišli policisté a násilnili
Nejvíce se Nietovi vyčítá zásah proti protestům pouličních prodejců květin v obci Atenco z roku 2006, kteří se bouřili proti zákazu prodávat své zboží. EPN na ně poslal policisty, kteří dva vesničany a desítku žen znásilnili. Excesy poté odsoudil, ale bránil se tím, že drsný zásah zamezil tomu, aby nepokoje rozrostly do větších rozměrů. Když se necelé dva měsíce před volbami zúčastnil debaty s frekventanty soukromé univerzity, začala omladina skandovat "Vrah, vrah". EPN prohlásil, že za incident jsou zodpovědní placení provokatéři z ulice, ale to si studenti nedali líbit a 131 z nich zveřejnilo své indexy na důkaz, že opravdu studují. Přes Facebook se k nim symbolicky začali připojovat jejich vrstevníci z celé země pod heslem Yo soy 132 (A já jsem číslo 132). Vyvinulo se z toho hnutí, které sebejistému Nietovi zkomplikovalo kampaň.
Zmanipulované volby
Student práv Iván Benumea ze Ciudad de México je jedním z mluvčích Yo soy 132 a nad hrnkem kávy říká: "Existuje spousta informací o kradení uren, o násilném nahánění občanů do volebních místností, o kupování hlasů. A tyto zprávy přicházejí hlavně ze států, kde vládne PRI. Všechno se to snažíme prověřit a sesbírat důkazy." To, že volby byly zmanipulované, si myslí i socialista Andrés Manuel López Obrador, který odmítl uznat výsledky a obrátil se na soud. Jenže stejný krok už marně učinil před šesti lety, kdy se současným prezidentem prohrál o pouhých 250 000 hlasů. Nyní je ovšem rozdíl o tři miliony lístků vyšší.
Protesty v Mexico City
Proti nově zvolenému prezidentovi se bouří tisíce Mexičanů
Nikdo z desítek dotázaných nevěří v čistotu výběru svého nejvyššího představitele. Dokážou popsat metody, jakými se podvádí: například "kolotoč" (autobus lidí objíždí volební místnosti) nebo "tacos" (do urny jeden občan vhodí více lístků pro svou stranu). Hodně mluví o tom, že jim neznámí lidé na ulici nabídli hlas odkoupit. "Za plentou svůj volební lístek vyfotíš mobilem, venku to předvedeš a dostaneš za to peníze nebo třeba pytel rýže," říká padesátník Víctor, který vlastní v hlavním městě rychlé občerstvení. "Mně nabízeli 2 000 pesos (v přepočtu 3 000 Kč). Když odmítneš, nic se neděje. Odchytnou někoho jiného," líčí svoji zkušenost.
Úředník v důchodu Francisco Manolo Soto ze státu Sinaloa, kde jako jinde na severu jasně vyhrála PRI, nad takovými obviněními mává rukou. "Hlasy tu kupují všechny partaje, to už je naše tradice," říká s tím, že většina lidí volila Peňu Nieta ne kvůli němu samému, ale protože reprezentuje doby míru. Zatímco dnešní vládní strana PAN se pustila do otevřeného boje s drogovými kartely, který přinesl na 60 tisíc mrtvých, PRI narkomafie nechávala v klidu a ke vzájemné spokojenosti s nimi koexistovala.
Mexičané po každodenních zprávách o zavražděných chtějí svůj klid. Na rozdíl od zbytku Latinské Ameriky se v Mexiku v posledních dvou desetiletích nedostal k moci levicový prezident. Když se v roce 2000 konečně uskutečnily demokratické volby, proti všem trendům vyhrál zástupce pravicové PAN. "Byla to jen domluvená změna. PAN se dohodl s PRI na pingpongovém střídání u moci, aby to zdálky vypadalo, že Mexiko je demokracie, ale žádnou skutečnou změnu, která by konečně vyřešila problémy s chudobou, nedopustí," říká student filozofie Juan Alvarado.
