Kancléřka Angela Merkelová v dopisu určeném jejím partnerům v německé vládní koalici představila řadu opatření zaměřených na zpřísnění migrační politiky. Z osmistránkového dopisu podle DPA vyplývá, že žadatelé o azyl zaregistrovaní v jiných členských zemích EU by měli být v Německu umísťováni do speciálních center, ve kterých by prošli zrychleným řízením a ze kterých by se nesměli vzdalovat.
V listu se rovněž uvádí, že Merkelová získala od 14 zemí - Česka, Maďarska, Polska, Belgie, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Nizozemska, Portugalska a Švédska - politický příslib dohody o urychleném navracení migrantů z Německa do toho státu EU, kde byli zaregistrováni. Z Německa se nyní do zemí, kde se registrovali, vrací asi jen 15 procent žadatelů o azyl.
Český premiér Andrej Babiš ve čtvrtek před zahájením summitu EU v Bruselu řekl, že ho Merkelová o bilaterální dohodu o vracení migrantů nežádala a že by ji nepodepsal.
Prohlášení dementovala i mluvčí české vlády Petra Doležalová. „My každopádně toto dementujeme, o ničem takovém se nejednalo,“ řekla Doležalová.
Babiš v tiskové zprávě následně uvedl, že jeho vláda neplánuje, že by se k dohodě připojila.
Prohlášení předsedy vlády k údajné dohodě s Německem o navracení migrantů → https://t.co/VlVjidnWBZ
„Tyto poplašné zprávy považuji za úplný nesmysl. Žádné jednání neplánujeme. Není důvod o tom jednat. Zásadně to odmítáme,“ napsal.
Německá vláda podle svého mluvčího vzala Babišovo vyjádření „s lítostí na vědomí“. „Česká strana vyjádřila ochotu jednat o správní dohodě ohledně zlepšené spolupráce při vracení osob,“ citovala DPA německého mluvčího.
Obvyklé politické blafování
Příslib na politické úrovni získala Merkelová podle DPA také od Polska a Maďarska, které se stejně jako Česko doposud stavěly k její migrační politice kriticky. Mluvčí maďarské vlády však už během soboty popřel, že by země dosáhla dohody s Německem ohledně vracení žadatelů o azyl.
„Žádného takového ujednání dosaženo nebylo,“ citovala agentura Reuters mluvčího maďarské vlády Zoltána Kovácse. „Je nemožné, aby migrant vstoupil do Maďarska bez toho, že předtím vstoupí do jiné členské země EU,“ dodal s tím, že již v roce 2015 se Německo snažilo z Maďarska udělat takzvanou první zemi vstupu, nicméně „již tehdy jsme to odmítli“.
V sobotu večer zprávy odmítl i maďarský premiér Viktor Orbán. Podle maďarské agentury MTI Orbán uvedl, že zpráva je „obvyklým politickým blafováním“, a zopakoval, že žádné podobné dohody dosaženo nebylo.
Polsko podle tamního ministerstva zahraničí stejně jako Česká republika a Maďarsko neuzavřelo žádnou novou dohodu o vracení žadatelů o azyl.
Merkelová v dopisu dále navrhuje, aby byli do Bulharska posláni němečtí policisté k posílení vnější hranice EU. Hodlá také více bojovat proti zneužívání schengenských víz.
Už v pátek Merkelová oznámila, že migranty zachycené na německo-rakouských hranicích si převezmou Španělsko a Řecko - tedy pokud v těchto zemích požádali o azyl. Naopak italský premiér Giuseppe Conte uvedl, že dohoda nepředpokládá, že bude z Německa přebírat migranty Itálie.
28. června 2018 |
Bavorský premiér Markus Söder, jehož Křesťanskosociální unie (CSU) je kvůli azylové politice ve sporu se sesterskou Křesťanskodemokratickou unií (CDU) kancléřky Merkelové, informace podle německých médií označil za krok správným směrem.
V neděli budou na svých schůzkách o dalším postupu v oblasti azylové politiky odděleně v Berlíně a v Mnichově jednat vedení CDU a CSU. Spory o přístup k migraci ohrožují jejich tradiční koaliční svazek. Ministr vnitra a šéf CSU Horst Seehofer prosazuje, aby migranti, kteří už byli registrováni v jiné členské zemi EU, byli vraceni přímo z německých hranic (psali jsme zde). Kancléřka takový jednostranný postup odmítla, pokud v rámci EU nebudou existovat příslušné dohody, bez kterých se obává dominového efektu a ohrožení schengenského prostoru volného pohybu.
