Čtyřicet kilometrů na jeden zátah sice ještě nezvládne, ale i tak dokáže běžet téměř dvakrát déle a uběhne zhruba dvakrát tolik co obyčejná myš.
Stačilo zapůsobit na jeden jediný gen, jak to udělali vědci ze Salkova ústavu v kalifornském San Diegu, a supervytrvalá myš byla na světě.
Tým okolo Ronalda Evanse zablokoval gen PPAR-Delta tak, aby tělo myši vytvářelo svaly, jež spalují jen tuk (nikoli cukry) a jsou odolné vůči únavě. Výsledkem byla myš, která dokáže běžet nepříliš rychle, zato dlouho a daleko - a to i tehdy, když za sebou nemá žádný výcvik.
Genetická manipulace měla i zajímavý dietní účinek: myši, které ji prodělaly, pak netloustly, i když dostávaly hodně jídla a už moc neběhaly. To považuje Evans za hlavní přínos pokusů. "Je to opravdový průlom v našem chápání cvičení a výživy i jejich účinku na obezitu. Dává nám to opravdovou páku (pro působení) na látkovou výměnu v těle. Mohlo by se to hodit zejména u lidí s nadváhou a u těch, kdo mají potíže s cvičením," uvedl americký vědec.
Mezi myší a člověkem je samozřejmě velký rozdíl. Tváří v tvář novým a novým úspěchům genetiky však mnozí neskrývají obavy, že genetický doping u lidí je za dveřmi. Připouští to i Evans. "Zvýšený výkon u myši by se mohl promítnout do pěstování atletiky lidmi," konstatoval.
Údajně již existuje i pokusná látka GW501516 od farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline, která má podobné účinky jako přípravky použité u "maratonské myši".
Poprvé zazněly obavy ze zneužití genetiky ve sportu před sedmi lety, když vědci vytvořili "schwarzeneggerovskou myš". Ta byla po genetických úpravách dvakrát větší než běžná myš - stačilo několik injekcí s geny podporujícími tvorbu svalů.
"Otázkou není zda, ale kdy se objeví první případy genetického dopingu," soudí německý expert Patrick Diel ze Střediska pro preventivní výzkum dopingu v Kolíně nad Rýnem.
