Černá můra maďarských ekologů se probudila loni 4. října ve 12:25, kdy se protrhla odkalovací nádrž hliníkárny společnosti MAL u města Ajka. Závod leží přibližně 150 kilometrů jihozápadně od Budapešti.
Dvoumetrová vlna toxického bahna zaplavila vesnice Devecsér a Kolontár a zabila deset lidí včetně několika dětí. Jedovatý kal se propálil oblečením nic netušících vesničanů a přibližně 150 jich poranil.
Oblast o rozloze 40 kilometrů čtverečních proměnilo rudé bláto v mrtvou pustinu připomínající povrch Marsu. Jedy pronikly do řeky Marcal a o tři dny později doputovaly řekou Rábou až do Dunaje. Obyvatelé zamořených vesnic se stále vypořádávají s následky havárie, jejíž finální účet si nikdo netroufá odhadnout.
"Zakázali jsme pěstování zeleniny, protože stále nevíme, jaké budou dlouhodobé následky," řekl podle serveru Deutsche Welle zmocněnec maďarské vlády pro likvidaci následků katastrofy Gyorgy Bakondi. O přestěhování z postižené oblasti prý už požádalo kolem šedesáti rodin.
Kdo to zaplatí?
Provozovatele hliníkárny, společnost MAL, vláda Viktora Orbána znárodnila. Úřady šéfům firmy zmrazily účty a maďarská prokuratura je začala vyšetřovat. Opoziční strany a ekologičtí aktivisté ale tvrdí, že odpovědnost leží i na úřednících, protože hrozbu havárie předjímaly už drobnější incidenty v minulosti.
"Myslím si, že se snaží hodit veškerou odpovědnost na hliníkárnu, přestože naše dokumenty dokazují, že velká vina leží i na bedrech úřadů," říká liberální zelená poslankyně Rebeka Szábó. Maďary ale také zajímá, kdo zaplatí miliony, které vláda vyčlenila na likvidaci katastrofy.
Je to paradoxní situace. Budapešť v současnosti předsedá Evropské unii a čelí tlaku, aby v Bruselu navrhla směrnici, která by členským státům předepisovala vytvoření fondů určených na likvidaci případných průmyslových havárií.
"Proč nemáme povinné pojistné plány, které by zaručily, že když se něco stane, bude náklady platit znečišťovatel?" ptá se německý europoslanec Reinhard Bütikofer. "Tyto náklady by neměly jít na vrub daňových poplatníků," dodává.
Brusel má obavy především o průmyslové závody v zemích bývalého východního bloku, kde se při divoké privatizaci průmyslu zanedbávaly ekologické standardy. Evropská unie má vytipováno asi sto rizikových závodů, mezi jinými i v Rumunsku, Maďarsku a na Slovensku.
6. října 2010 |
