Poslední překážka padla, Maďaři schválili vstup Švédska do NATO

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do NATO. Maďarsko bylo poslední ze 31 členských zemí NATO, která vstup Švédska ještě neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický den. Jeho země je připravena převzít svou odpovědnost v NATO, dodal.

Poslanci podpořili vstup Švédska do Severoatlantické aliance 188 hlasy. Šest bylo proti, uvádí agentura AP.

Bezprostředně po tomto hlasování poslanci volili nového prezidenta. Tím se stal dosavadní předseda ústavního soudu Tamás Sulyok. Aby byla ratifikace vstupu Švédska do Aliance platná, musí ji hlava státu podepsat. Podle agentury APA by nová hlava státu měla nastoupit do úřadu 5. března.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ocenil krok maďarského parlamentu a uvedl, že se Švédskem bude aliance ve větším bezpečí a silnější. Švédsko má k dispozici nejmodernější ponorky přizpůsobené pro podmínky Baltského moře a početné, na domácí půdě vyráběné stíhačky Gripen.

Orbánova vláda příslušné dokumenty parlamentu předala už v polovině roku 2022, poslanci o nich ale nehlasovali kvůli průtahům ze strany členů Orbánova Fideszu. Premiér, který udržuje blízké vztahy s Ruskem navzdory jeho tři roky trvající agresi vůči Ukrajině, dal najevo, že vztahy mezi Maďarskem a Švédskem ochladly kvůli tomu, že švédští politici kritizují stav maďarské demokracie a právního státu.

Švédsko se dočkalo, Orbánův Fidesz bude hlasovat pro jeho vstup do NATO

V pátek Budapešť navštívil švédský premiér a vyhověl tak přání maďarské vlády. Orbán na schůzce řekl, že stranu Fidesz přesvědčil, aby členství Švédska v NATO podpořila. V pondělí premiér uvedl, že před ratifikací švédského vstupu bylo třeba urovnat bilaterální spory, což se v pátek „důstojným způsobem“ podařilo. Snahy zvenčí o zasahování do těchto sporů podle Orbána ničemu nepomohly, protože „Maďarsko je suverénní stát a nestrpí žádné vměšování“ ze strany jiných zemí.

Švédsko podalo přihlášku do NATO společně s Finskem předloni v květnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Finsko se členem Aliance stalo loni začátkem dubna. Vstupu Švédska do Aliance vedle Maďarska po dlouhou dobu bránilo také Turecko, to ale připojení severské země k Alianci odsouhlasilo minulý měsíc.

Když jeden z opozičních poslanců požádal o minutu ticha na počest ruského opozičního politika Alexeje Navalného, zůstali zástupci Fideszu a koaliční Křesťanskodemokratické strany sedět. Ze sedadel se zvedli jen opoziční zákonodárci, píše agentura DPA. Navalnyj zemřel 16. února ve vězení na Sibiři.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >