Turečtí poslanci schválili vstup Švédska do NATO, zbývá jen Erdogan. A Maďaři

Turecký parlament ratifikoval švédskou žádost o vstup do Severoatlantické aliance. Poté, co ji podepíše prezident Recep Tayyip Erdogan, bude mít Švédsko v Turecku hotovo a zbývat už bude jen Maďarsko. Jeho lídr Viktor Orbán pozval švédského premiéra Ulfa Kristerssona do Budapešti. Podle agentur Maďaři nechtějí být poslední, kdo žádost Švédska schválí.

„Švédsko je o krok blíž plnému členství v NATO,“ reagoval na schválení ze strany tureckého parlamentu Kristersson.

Švédsko podalo přihlášku do NATO v květnu 2022 spolu s Finskem v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Zatímco Finové do Aliance vstoupili už loni v dubnu, Švédům se to až dosud nedařilo kvůli námitkám Turecka a Maďarska. Každý zájemce o připojení k obrannému paktu totiž musí získat souhlas všech členů.

Mezi tureckými představiteli přetrvávaly výhrady, že Švédsko nepostupuje dostatečně tvrdě proti organizacím, které Ankara považuje za teroristické. Jedná se například o kurdské milice YPG, Stranu kurdských pracujících (PKK) či skupiny blízké klerikovi Fethulláhovi Gülenovi, kterého turecká vláda podezírá ze zosnování neúspěšného pokusu o převrat v roce 2016.

Švédsko kvůli tomu zpřísnilo své protiteroristické zákony a tvrdí, že turecké požadavky splnilo. Turci si ovšem kladli i další podmínky. Na konci loňského roku se například prezident Recep Tayyip Erdogan nechal slyšet, že by Kanada měla zrušit embargo, které uvalila na zbraně a vojenský materiál z Turecka. A ještě předtím uvedl, že by turecký parlament měl schválit žádost souběžně s tím, že americký Kongres schválí prodej amerických bojových letounů F-16 Turecku.

Chcete Švédsko v NATO? Prodejte nám letouny F-16, vzkázal Erdogan USA

V parlamentu pro vstup Švédska do NATO hlasovaly Erdoganova strana AKP, její spojenci z nacionalistické strany MHP a největší opoziční strana CHP. Islamistické, další nacionalistické a levicové strany byly z různých důvodů proti. Skoro polovina poslanců se hlasování vůbec nezúčastnila.

Poté, co švédskou žádost schválili poslanci, ji nyní dostane k podpisu právě prezident Erdogan, který parlamentu ratifikaci předložil loni v říjnu. Podle agentury Reuters to bude trvat zřejmě pár dní.

Zbývají Maďaři, kteří nechtějí být poslední

Maďarský premiér Viktor Orbán v úterý pozval předsedu švédské vlády Ulfa Kristerssona do Budapešti. „Poslal jsem dnes dopis švédskému premiérovi Ulfovi Kristerssonovi s pozváním k návštěvě Maďarska kvůli jednání o vstupu Švédska do NATO,“ napsal. Jeho mluvčí Bertalan Havasi podle tiskové agentury MTI poznamenal, že šéfové vlád mají také jednat o posílení bilaterálních vztahů a prohloubení vzájemné důvěry.

Mluvčí švédského ministerského předsedy však agentuře Reuters řekl, že se premiér ještě nerozhodl, jak zareaguje. Ratifikace švédského vstupu uvázla v maďarském parlamentu na více než rok, přičemž Orbánovi nacionalisté tvrdí, že bezpečnost Švédska není ohrožena, a odvolávají se na podle nich neoprávněné švédské obvinění, že v Maďarsku podkopali demokracii.

Největší cvičení NATO od studené války. Zapojí se 90 tisíc vojáků i Švédsko

Orbán ani další vysocí představitelé jeho vlády neuvedli, co po Stockholmu požadují, podotkla agentura AP. Také ona zmínila výhrady zákonodárců z Orbánovy strany Fidesz ke kritickým komentářům švédských činitelů o stavu demokracie v Maďarsku.

Šéf Orbánovy kanceláře Gergely Gulyás podle Reuters nedávno prohlásil, že Švédsko neučinilo nic pro to, aby posílilo důvěru ve vhodnost svého členství v NATO, a působí dojmem, že vstup do Aliance pro zemi není prioritou. Gulyás dále navrhl, aby se švédský ministr zahraničí nebo premiér s Budapeští „spojili a zeptali se, jaké obavy má maďarský parlament“ ohledně vstupu Švédska do NATO.

Gulyás také tvrdil, že Maďarsko se chce vyhnout tomu, aby bylo poslední zemí, která ratifikuje vstup Švédska do NATO. „Ale bez pomoci Švédska se nám to pravděpodobně nepodaří,“ uvedl. Orbánova vláda, která navzdory ruské invazi na Ukrajinu udržuje vřelé vztahy s Moskvou, opakovaně prohlašovala, že nebude poslední, kdo švédskou žádost ratifikuje. Podle agentury Reuters má maďarský parlament nyní zimní přestávku a pracovat začne někdy v polovině února.

• 
  NATO vzniklo v roce 1949 jako obranný pakt, který měl skrze silnou americkou přítomnost v Evropě zastavit rozpínavost Sovětského svazu. U jeho zrodu stálo deset evropských zemí, USA a Kanada.
• 
  V roce 1952 přistoupily Řecko a Turecko, které je dodnes jedinou muslimskou zemí v Alianci.
• 
  V roce 1955 vstoupilo Západní Německo. SSSR a země východního bloku zareagovaly založením Varšavské smlouvy.
• 
  K dalšímu rozšíření došlo až o více než čtvrtstoletí později. V roce 1982 se členskou zemí stalo Španělsko, které krátce předtím završilo přechod k demokracii.
• 
  Po pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa se stala členem i někdejší NDR. Moskva dodnes tvrdí, že USA jí v té době slíbily, že NATO se už nerozšíří „ani o píď na východ“. Takový formální slib však spojenci nikdy neučinili.
• 
  V roce 1999 vstoupily Česko, Polsko a Maďarsko. Stalo se tak osm let po rozpuštění Varšavské smlouvy.
• 
  V roce 2004 vstoupilo hned sedm zemí najednou: Slovensko, Slovinsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Rumunsko a Bulharsko.
• 
  V roce 2009 se Aliance rozšířila o Chorvatsko a Albánii. Stalo se tak deset let poté, co během války v Kosovu bombardovala území někdejší Jugoslávie.
• 
  V roce 2017 přistoupila Černá Hora.
• 
  V roce 2020 vstoupila Severní Makedonie. Její přijetí dlouho blokovalo Řecko, kvůli jehož postoji se dvoumilionová země musela přejmenovat.
• 
  Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 záměr vstoupit do NATO oznámily Finsko a Švédsko. Obě země v bezpečnostní politice dlouho zastávaly princip neutrality.
• 
  Finsko se jednatřicátým členem stalo 4. dubna 2023. Hranice NATO s Ruskem se tak prodloužila o 1 300 kilometrů. Aliance začleněním finské armády získala největší dělostřeleckou kapacitu v západní Evropě.
• 
  Vstup Švédska dlouho mařil odmítavý postoj Turecka a Maďarska. Ankara požadovala, aby Stockholm neposkytoval azyl kurdským separatistům, Viktora Orbána dráždila kritika stavu demokracie v jeho zemi. Švédská vlajka nakonec před sídlem NATO v Bruselu zavlála 11. března 2024.

< >