Podle středeční zprávy Human Rights Watch (HRW) přestali uprchlíci dostávat jídlo počátkem srpna. V tranzitních zónách kromě běženců čekajících na rozhodnutí o azylu přebývají i již odmítnutí žadatelé, a to do doby, než jsou z Maďarska vyhoštěni.
Tranzitní zóny pro migranty v Bavorsku? Němci se mohou učit u Orbána |
Podle al-Džazíry nemohou migranti opustit ani jedno ze dvou center na maďarsko-srbských hranicích s výjimkou případů, kdy se rozhodnou vrátit do rodné země. „Vláda se snížila k další úrovni nehumánnosti tím, že odmítá poskytnout stravu lidem, kteří jsou v její vazbě. Očividně si libuje v porušování lidských práv i svých závazků coby člena Evropské unie,“ uvedla výzkumnice HRW pro východní Evropu a Balkán Lydia Gallová.
Mezi migranty, kterým úřady po odmítnutí jejich žádosti o azyl odepřely jídlo, jsou podle HRW dvě afghánské rodiny a dva syrští bratři. Zástupci rodin popsali, že kojící žena a děti jídlo nadále dostávají. Ale nesmějí se o něj podělit s ostatními příbuznými.
„Toto přehlížení lidských potřeb zavání cynickým krokem, jak donutit lidi, aby stáhli své žádosti o azyl a opustili Maďarsko,“ pokračuje Gallová.
Německá stanice Deutsche Welle k tomu doplňuje, že se Budapešť zřejmě snaží neúspěšné žadatele o azyl přimět k návratu na srbskou stranu hranice, aniž by před tím zkoušeli podat odvolání.
Neposkytnutí jídla řešil i evropský soud
Evropský soud pro lidská práva na základě několika stížností Maďarsku 10. srpna přikázal, aby zmíněným migrantům zajistilo potřebnou stravu. Vláda to údajně respektovala a konkrétním lidem potraviny dodala, další odmítnutí migranti však mohou i nadále strádat, varuje organizace.
Vyzvala proto vládu, aby migrantům poskytovala stravu bez ohledu na stav jejich žádosti o azyl. Uvedla také, že pastorovi Gaboru Ivanyiovi, který se pokoušel běžencům v tranzitní zóně přivézt vlastní jídlo, úřady zakázaly vstup.
„Je naprosto skandální a absurdní, že se lidé musí obracet na soud, aby dostali krajíc chleba. Instituce Evropské unie by měly vzít tento poslední útok na lidská práva, přidat ho do velké složky s obavami o vládu práva a dodržování lidských práv v Maďarsku a vyslat zprávu, že bude mít zjevné týrání žadatelů o azyl a porušování pravidel EU vážné důsledky,“ vyzývá Gallová.
Maďarská nezisková organizace The Hungarian Helsinki Committee ke stávající migrační politice Orbánovy vlády uvedla, že „imigrační a azylový úřad informuje cizince, že jim nebude poskytnuto jídlo v tranzitní zóně, ale že se mohou kdykoliv svobodně rozhodnout pro návrat do Srbska“.
„Dnes jde o mladou svobodnou Afghánku, které odepřeli jídlo poté, co byla její žádost o azyl zamítnuta. Je naším osmým klientem, který trpí kvůli tomuto nehumánnímu zacházení v tranzitní zóně. Imigrační úřad jí nedá jídlo, dokud mu to soud pro lidská práva ve Štrasburku nenařídí,“ píše organizace na Twitteru.
Maďarsko loni přijalo 1 291 uprchlíků, nejvíce jsou mezi nimi zastoupeni Afghánci, Iráčané a Syřané. V roce 2015 se podle vládních statistik jednalo o 508 lidí, v roce 2016 o 432 migrantů.
Uprchlíci na hranici mezi Maďarskem a Chorvatskem v roce 2015:
18. září 2015 |
