Francouzský prezident Emmanuel Macron prochází Galerií bust ve Versailles před...

Francouzský prezident Emmanuel Macron prochází Galerií bust ve Versailles před svým projevem k členům obou komor francouzského parlamentu. (3. července 2017) | foto: Reuters

Hájím velké podniky a tím celý národ, vysvětloval Macron svou politiku

  • 46
Francouzský prezident Emmanuel Macron si v pondělí pozval členy parlamentu na zámek ve Versailles a v hodinovém projevu hájil svou politiku. Tou podle svých slov brání velké podniky a potažmo celý národ, ne bohaté lidi, jak mu kritici často vyčítají. „Pokud si chceme rozdělit koláč, musíme nějaký mít,“ pronesl Macron a odstartoval svůj druhý rok ve funkci.

Macron loni slíbil, že bude každoročně předstupovat před členy Národního shromáždění a Senátu, aby podal zprávu o své politice. V pondělí proto svolal parlament do Versailles, kde před zhruba devíti sty zákonodárci řekl, že jeho úmyslem je bránit zájmy podniků, nikoli jen bohatých občanů. 

„Politika ve prospěch podniků, to není politika pro bohaté, ale pro celý národ. Je to politika zaměstnanosti, politika veřejných služeb,“ řekl Macron, jehož kritici označují za prezidenta bohatých.

„Je lživé tvrdit, že chcete hájit zaměstnance, pokud nehájíte podniky,“ řekl také prezident, když obhajoval fiskální reformy zavedené před rokem ve snaze posílit konkurenceschopnost Francie.

Reformy, zejména zrušení solidární daně z majetku, kritizuje zejména levice. Podle ní jde o vstřícnost vůči zámožným lidem. To ale Macron odmítl. „Nemám rád kasty, renty, ani výhody a myslím si, že existuje úspěch, který se neměří finančním bohatstvím. Ale vytvořit bohatství, národní blahobyt - to jsou základy jakéhokoli projektu spravedlnosti,“ řekl.

Klíčem k silné ekonomice jsou podle Macrona investice. „Chceme-li si rozdělit koláč, pak ho musíme především mít. A jsou to podniky sdružující vedení, akcionáře a zaměstnance, kteří tento koláč vytvářejí,“ sdělil Macron.

Takzvaná superdaň, kterou Macronův předchůdce François Hollande uvalil na vysoké příjmy a jejíž platnost vypršela v roce 2015, podle Macrona nepomohla vytvořit pracovní místa ani cokoli ve Francii zlepšit. „Kromě toho, že snad pomohla správcům majetku v Lucemburku, ve Švýcarsku nebo na Kajmanských ostrovech,“ poznamenal Macron.

K dalšímu tématu prezident řekl, že Francie nemá důvod mít problém s islámem. Prohlásil, že na podzim budou stanovena pravidla pro náboženství, jehož stoupenci tvoří druhou nejpočetnější komunitu věřících ve Francii. „Na podzim situaci vyjasníme, vymezíme islámu pravidla, která zajistí, že se bude všude provozovat ve shodě se zákony republiky. Učiníme tak s Francouzi, jejichž vírou je islám,“ řekl Macron.

Spíše než „lavinu oznámení“ měl podle deníku Le Figaro projev poskytnout přehled o tom, „kde jsme začali, kde se teď nacházíme a co je ještě v plánu“, vyjádřil se prezidentův blízký z Elysejského paláce.

Kritika se přitom na Macrona valí všemi směry a prezidenta nešetří ani někteří členové jeho vlastního hnutí Vpřed! (LREM). Bývalého investičního bankéře obviňují hlavně z toho, že přehlíží obavy voličů z nižších sociálních vrstev a vyhýbá se problematice chudoby. Nedávným výrokem, že na sociální zabezpečení jdou ve Francii „šílené prachy“, svůj obrázek „prezidenta bohatých“ příliš nezlepšil.

Levice Macrona bojkotovala, kritika se snesla i na vysoký účet

Macronovo „panování“ znepokojuje některé členy parlamentu natolik, že se jeho projev rozhodli bojkotovat. Pozvánku odmítli členové hnutí Nepoddajná Francie Jeana-Luca Mélenchona, komunisté i několik poslanců středopravicové strany Republikánů.

„Zítra budeme svědky dlouhého projevu o ‚mém životě, mém díle‘, bude to jenom o něm,“ řekl v neděli Christian Jacob ze strany republikánů podle AFP. Mélenchon zase v rozhovoru pro Europe 1 prohlásil, že zákonodárci jsou „svoláni, aby přišli obdivovat jeho výsost Macrona prvního“.

Macron také sklidil kritiku kvůli přemrštěným výdajům, které se kvůli projevu musely vynaložit na přesun stovek zákonodárců do bývalého královského sídla a na nasazení desítek strážníků Republikánské gardy, která doprovodila slavnostní zahájení. Celá ceremonie vyšla podle AFP na tři sta tisíc eur (přes sedm milionů korun).

Projev ve Versailles byl přesto pro prezidenta příležitostí, kde mohl čelit kritice, napravit svou reputaci v oblasti sociální spravedlnosti a stabilizovat svou kolísající podporu. Průzkum, který zveřejnila ve čtvrtek agentura Odoxa, poukázal, že pouhých devětadvacet respondentů považuje Macronovy reformy za spravedlivé. 

„Doufám, že bude mluvit o chudobě,“ řekl AFP předseda senátu Gérard Larcher, přičemž odkázal na plán, který měl prezident původně představit tento měsíc, ale odsunul ho na září.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video