„Pomalí nemají právo zdržovat ty rychlé,“ řekl Macron v téměř dvouhodinovém projevu. V tom se zaměřil především na témata reformy evropských institucí, větší spolupráce jednotlivých zemí EU a hlubší integraci. Upozornil však, že mu nejde o to, aby se z Evropy stala velká federace, nýbrž jen o to, aby se „vrátila ke společné myšlence“.
Pokud jde o reformy institucí, Evropská komise by podle Macronových představ v budoucnosti měla mít pouze patnáct členů. Nyní přitom do komise svého zástupce vysílá každá z osmadvaceti členských zemí EU. Poslance Evropského parlamentu by si pak měli voliči vybírat i z mezinárodních kandidátů, kterými by se obsazovala polovina všech poslaneckých křesel.
Francouzi protestovali proti reformě. Popudila je Macronova slova o lenoších |
Země, které budou mít zájem se podílet na jeho vizi evropské budoucnosti a budou chtít změny ve prospěch jednodušší a efektivnější EU, by podle Macrona mohly společnou skupinu věnovanou „znovuzaložení Evropy“ vytvořit už v nadcházejících týdnech. Francouzský prezident také prohlásil, že rozhodující silou pro změny bude francouzsko-německý tandem. V budoucí Evropské unii pak podle Macrona bude mít opět své místo také Velká Británie, která se loni rozhodla pro odchod z bloku.
V současnosti Evropské unii, která je „odkazem našich předků“, podle Macrona chybí „kultura spolupráce“. „Dopustili jsme, aby se uchytila myšlenka, že za všechno může Brusel. Musíme si ale uvědomit, že my jsme Brusel,“ řekl Macron. Evropská unie je teď podle něj křehčí, neboť je vystavena přeháňkám globalizace. „Evropa bude žít jen myšlenkou, kterou si o ní vytvoříme,“ řekl.
Vstup do francouzské armády i pro ostatní občany EU
Francouzský prezident se v projevu dotkl také uprchlické krize a řekl, že si Evropa v zahraniční politice musí stanovit cíle v oblasti Středozemního moře a severní Afriky. Právě odtud totiž přicházejí tisíce migrantů. Aby se dala migrace zvládnout, bude potřeba reformovat unijní imigrační politiku, vytvořit evropský azylový úřad, společnou databázi žadatelů o azyl či společnou pohraniční stráž, řekl Macron.
Prohloubit je podle něj nutné také spolupráci členských zemí v obraně. Unie by měla vytvořit společné intervenční síly, společný obranný rozpočet a společnou doktrínu, navrhl. Evropská intervenční jednotka by podle jeho představ měla vzniknout kolem roku 2020.
Macron chce také občanům jiných členských zemí Evropské unie otevřít možnost vstoupit do francouzské armády. Ostatním unijním zemím navrhl, aby na dobrovolné bázi umožnily totéž.
„Nacionalismus, identitarismus, protekcionismus kdysi zapálily ohně, ve kterých mohla Evropa zahynout. Teď se vrací v novém oděvu. Dvě světové války nás mohly pohltit. Společně jsme však překonali tuto zkoušku a nezapomněli jsme se z ní poučit,“ uvedl Macron na Twitteru.
„Je na nás, abychom se bez přestání snažili znovu si přisvojit evropskou myšlenku. Evropa je myšlenka přenášená už po staletí jejími průkopníky. Optimisty. Vizionáři,“ dodal Macron. Unie je nyní podle něj „příliš slabá, příliš pomalá a příliš nevýkonná“.
Terorismus, ekologie, daně a univerzity
Navrhl také vznik evropské prokuratury pro boj proti kriminalitě a terorismu. Pro úspěšný boj s terorismem, jeho financováním i propagandou je podle Macrona nutné také prohloubit spolupráci tajných služeb - třeba vytvořením společné evropské akademie.
Velkým tématem v Macronově projevu na slavné sorbonnské univerzitě byla také ekologie. Prezident vyzval k účinnějšímu ekologickému boji pomocí spravedlivé uhlíkové daně, která se má dotknout i mimounijních výrobců. Podle jeho mínění by také měla vzniknout evropská agentura pro inovace, jež by podporovala rozvoj v elektronice a přitahovala talenty v oboru.
Macron chystá další reformy, chce škrty v systému sociálních dávek a penzí |
Emmanuel Macron navrhl také vznik společné civilní obrany v mimořádných situacích. Klimatické změny ohrožují naši bezpečnost více než kdy dříve, zdůvodnil svůj záměr prezident. Finanční transakce by se pak podle něj měly na úrovni Evropské unie zdanit. Eurozóna potřebuje vlastní rozpočet k financování společných investic a k zajištění stability proti ekonomickým šokům, míní.
Představuje si také vznik evropských univerzit. Do roku 2024 by jich chtěl dvacet. Do stejného roku by měl každý student EU umět aspoň dva evropské jazyky. Před Sorbonnou se přitom podle francouzského listu Le Figaro mezitím sešlo asi dvě stě studentů na protest proti vystoupení Macrona na půdě univerzity. Na transparentech připomínají nepopulární reformy pracovního práva či příspěvků na bydlení. „Macronismus se blíží,“ hlásal jeden z transparentů.
