Má to jeden zásadní háček: Zatím lze vlastní buňky k léčbě využít jen výjimečně.
Existují sice náznaky, že by buňky jednou mohly léčit například roztroušenou sklerózu či cukrovku, ale běžná praxe je stále daleko.
Banky se nicméně snaží přesvědčit rodiče, že mají dát dítěti do života jako dárek zmrazené buňky. A zaangažovaly i gynekology, k nimž těhotné ženy přicházejí.
Za ulovenou "duši" lékařům nabízejí až tři tisíce korun. Aktivitu bank zaštítilo dokonce vedení Gynekologicko-porodnické společnosti a Sdružení soukromých gynekologů.
Předseda obou těchto organizací Vladimír Dvořák (tedy "šéfgynekolog" v zemi) vystupuje v časopisu ProFem přímo v reklamním inzerátu jedné z bank - Archivu buněk. V něm doporučuje ženám zmrazení buněk jako "biologickou rodinnou pojistku".
Pojistka na neznámo
Mezi lékaři vyvolává mrazení krve pro soukromé účely rozdílné reakce. Jedni tvrdí: Je to šance, jež může v budoucnu vyjít a neopakuje se. Pupečníková krev je k mání jednou za život.
"Stále je brána jako odpad," řekla ředitelka firmy Archiv buněk Monika Veberová. Kritici říkají, že banky vyvolávají v lidech přehnané a mnohdy nepodložené naděje, šance využití je dnes jedna ku několika tisícům.
Za smysluplnější považují dárcovství pupečníkové krve. Nekomerční banka tohoto typu funguje při pražském Ústavu hematologie a krevní transfuze, krev využívá například pro děti s leukemií. Těm by jejich vlastní buňky nemusely pomoci.
"Možná už zítra začne rodina, jež skladuje pupečníkovou krev pro své dítě za nemalé peníze, hledat dárce. A možná ho nenajde, protože ti si budou krev skladovat pro pofiderní budoucí potřeby a v registrech jich nebude dost," obává se šéf dětské kliniky hematologie a onkologie v Praze Motole Jan Starý.
"Vlastní krev bohužel nevyléčí ani vrozenou vadu, ani dětskou leukemii," dodal. Soukromé banky říkají: krev z pupečníku lze využít i pro blízké příbuzné. Jenže: buňky musí být shodné, což vždycky nejsou, a dále, množství z pupečníku vystačí na váhu člověka do 50 kilogramů.
"Namnožení dnes stojí další desetitisíce korun," tvrdí Ivan Fales z Ústavu hematologie. Banky podle něj apelují na ženy v tom nejzranitelnějším období, kdy čekají narození dítěte.
"Volala mi žena, jejíž manžel má cukrovku. Co kdyby mu prý jednou mohly buňky dítěte pomoci? Neměla peníze a ptala se, zda nezrušit stavební spoření. Co jí na to říci, když výzkum teprve běží, ale mám-li být solidní, nemohu tvrdit, že je to na nic?" ptá se.
Provize za rodičku
Na tom firmy slaví úspěch. Archiv buněk jedná o spolupráci s celkem 26 nemocnicemi, dohodl se v Motole či Plzni. Lékařům za odběr nabízí peníze, gynekologům, kteří získají pacientku, tři tisíce. Odměny nabízí i konkurenční Cord blood center.
"Chtějí, abychom ženy aktivně lanařili, a nabízejí za to našim lékařům tisícovku. Odmítl jsem to," řekl šéf pražské porodnice U Apolináře Jaroslav Živný. Finanční odměny od firem navozují otázku, nakolik jsou lékaři objektivní, když s ženou probírají pro a proti mrazení buněk.
"Dostal jsem sice za odběr po devíti stovkách, ale rozhodně si nemyslím, že ta částka někoho ovlivní," ujišťuje Aleš Skřivánek ze Sdružení soukromých gynekologů. Pražská gynekoložka Eva Mazánková vidí ve skladování buněk pro vlastní potřebu velký etický problém.
"Bojím se, že přivedu rodiče do těžké situace, pokud to budou chtít, ale nebudou si to moci dovolit. Když jim to neřeknu, mohou mě třeba jednou žalovat, že jsem je neinformovala," uvažuje. Nakonec vyvěsila leták v čekárně. "Myslím, že to není fér, protože mnoho lidí na to nemá," míní.
