Vzhledem k tomu, že italská pobřežní stráž a plavidla pohraniční stráže na Lampeduse nedokázaly zachytit všechny čluny pašeráků na moři, desítky migrantů dočasně unikly úřadům tím, že po svých vyšplhaly na skalnaté pobřeží Lampedusy. Tragédie se pak stala po 4:00 ráno, kdy pobřežní stráž přivezla k pevnině 46 zachráněných migrantů.
Při chaotickém manévru několik lidí spadlo do vody, a to včetně pětiměsíčního chlapce, který se utopil. Všechny ostatní se podařilo včas vytáhnout. Chlapcova nezletilá matka pochází z Guineje a v současnosti o ni pečují lékaři a psychologové.
Lampedusa, nejjižnější bod Itálie a první přístav pro lidi na cestě ze severní Afriky, v poslední době znovu zažívá nápor běženců. Ti obvykle vyrážejí z tuniského města Sfax. V pondělí na ostrov doplulo téměř dva tisíce lidí, v úterý pak dorazilo 110 lodí, které vezly 5 112 migrantů. V úterý přijelo přes pět tisíc běženců, což je během jediného dne rekordní počet. Ve středu od půlnoci pak přibylo skoro 1 300 dalších utečenců, nápor nově příchozích tedy nepolevuje.
Podle agentury ANSA v přístavu na Lampeduse panuje zmatek, migranti se tísní na mole a úředníci mají problémy je včas registrovat a poskytnout jim základní péči. To potvrzuje i bývalá starostka ostrova Giusi Nicoliniová, podle níž je nápor natolik silný, že úřady zápasí i s tím, aby všechny nově příchozí řádně spočítaly.
„Tady jsme všichni unavení a vyčerpaní fyzicky i mentálně, ta situace je neudržitelná a čím dál hůř zvládnutelná,“ řekl médiím současný starosta Lampedusy Filippo Mannino. Mezi policií a stovkami příchozích také došlo k potyčkám, jak se běženci snažili ostrov opustit. Mnoho z nich totiž v Itálii, a už vůbec na malé Lampeduse, zůstat nehodlá. Jejich cílem je Velká Británie, Německo, Švédsko a další země západní Evropy či Skandinávie.
Lampedusa se hroutí pod náporem migrantů. Připlulo jich 4500 za dva dny |
Lampedusa je nicméně častým cílem lodí vyplouvajících z pobřeží Tuniska, protože je od něj vzdálená jen zhruba 200 kilometrů. Tamní středisko pro migranty má kapacitu pro 400 lidí a je chronicky přeplněné. Nyní by se mělo postarat o více než 6 tisíc cizinců, kterých už je tak více než stálých obyvatel ostrova. Italské úřady se proto snaží organizovat transfer migrantů na Sicílii nebo do jiných částí Itálie, ten však není dostatečně rychlý.
„Naším cílem je co nejrychleji je převézt,“ řekl Filippo Romano, prefekt sicilské provincie Agrigento, do níž patří i Lampedusa. Poznamenal, že v některých dnech minulého měsíce vystoupilo na břeh více než 4 tisíce migrantů a úřady byly schopny převést tyto lidi do jiných oblastí, kde se mohou začít zpracovávat jejich žádosti o azyl.
Zástupci Červeného kříže varovali, že při současných počtech migrantů není možné strádajícím lidem poskytnout nutnou pomoc. „Opravdu potřebují jídlo, léky a boty, oblečení,“ řekl agentuře AP Andrea Costa, vedoucí skupiny Baobab Experience, jež pomáhá migrantům.
Podle dat italského ministerstva vnitra letos do Itálie celkem přes moře dorazilo skoro 124 tisíc migrantů, což je ve srovnání se stejným obdobím loni téměř dvojnásobek. A vzhledem k současnému vývoji se počet příchozích blíží vrcholu migrační krize v roce 2016, kdy do Itálie po moři dorazilo přibližně 181 500 lidí. V lednu až srpnu téhož roku se vylodilo přibližně 115 tisíc lidí, zatímco ve stejném období roku letošního to bylo 114 526 běženců.
Francie v úterý oznámila, že kvůli prudkému nárůstu nelegální migrace zdvojnásobí ostrahu hranic s Itálií, a tamní ministr vnitra Gérald Darmanin také navštívil město Menton, aby oznámil nová tvrdá opatření. Ta zahrnují komplex policejních a technologických prostředků, mimo jiné třeba drony. Přítomnost policie a četníků se zdvojnásobí: Přibude sedmdesát policistů v záloze a vojáci z jednotky Sentinelle, která se stará o ochranu francouzských měst před teroristickými útoky.
Situace na malém italském ostrově tak nyní v praxi prověřuje slib italské premiérky Giorgie Meloniové, že zabrání nelegální migraci. Právě z ní udělala hlavní bod své úspěšné kampaně, kterou před téměř rokem vyhrála. Zatímco zpočátku Meloniová prosazovala námořní blokádu středomořských břehů severní Afriky, aby převaděče zastavila, po nástupu do funkce se zaměřila na hledání dohod se zeměmi, odkud migranti vyplouvají, zejména s Tuniskem.
Uprchlické miminko narozené na lodi z Afriky má nárok na španělské občanství |
V červnu se Meloniová spolu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou vydala přímo do Tuniska. S sebou vezla příslib jedné miliardy eur finanční pomoci pro tuto chudou severoafrickou zemi, která by si za to měla například lépe chránit své hranice a zastavit tak migraci do Evropy.
Ke krokům Francie a Německa se Meloniová bezprostředně nevyjádřila, ovšem opozice ano. Vinou Meloniové je prý „Itálie dnes v Evropě izolovaná“. „Berlín a Paříž nám v otázce imigrace zabouchávají dveře před nosem,“ uvedla senátorka Dolores Bevilacquaová z populistického Hnutí pěti hvězd.
Ministr dopravy Matteo Salvini, který vede protiimigrační a koaliční Ligu pak z italských potíží obvinil Evropu. „Vylodění lodí na Lampeduse je symbolem Evropy, která tu není, která je tak roztěkaná, že nechává jednotlivé země, aby si poradily samy.“ Obhajoval také premiérku Meloniovou a řekl, že „Giorgia dělá možné i nemožné“.
Německo přerušilo dobrovolné přijímání uprchlíků z ItálieNěmecko přerušilo naplňování dohody, na jejímž základě dobrovolně přijímalo uprchlíky přicházející z Itálie. Řím podle německé vlády neplnil své závazky vyplývající z takzvaných dublinských pravidel Evropské unie, která se týkají žadatelů o azyl, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí německého ministerstva vnitra. Na základě unijního programu solidarity Německo slíbilo pomoci zemím, které jsou zvláště přetíženy migranty, a to přijetím až 3500 lidí. Dosud jich na základě dobrovolného mechanismu převzalo 1731, z toho 1043 z Itálie. Mluvčí německé vlády dnes řekl, že Itálie „před nějakou dobou“ přestala přijímat zpět osoby vrácené z Německa na základě dublinských pravidel. Ta předpokládají, že žádosti o azyl jsou vyřizovány v zemích, kde dotyční o azyl poprvé požádali. Podle vládního mluvčího se to dosud týkalo více než 12 400 lidí, z nichž ale jen deset se podařilo vrátit do Itálie. Jakmile začne italská vláda respektovat dublinská pravidla, bude obnoven mechanismus solidarity, zdůraznil mluvčí. |
