Osmačtyřicetiletý psycholog, novinář a disident z „ostrova svobody“ se pustil do kritiky kubánské vlády, která podle něj svým rozhodnutím ukázala „nezájem o svobodu člověka“. Ani po urgencích Evropského parlamentu totiž Fariňas nedostal cestovní vízum.
Kubánský režim označil za krutý komunismus a Unii vyzval k tvrdému postoji vůči Havaně. „Jsem si jistý, že se Unie nenechá ošálit vábením, které z Kuby zaznívá,“ uvedl v nahrávce podle ČTK.
Kubánec si cenu, s níž obdrží i 50 tisíc eur (asi 1,3 mil. korun), vysloužil bojem za propuštění politických vězňů. „Byl ochoten a připraven obětovat své vlastní zdraví a život, aby tak vyvinul tlak za změny na Kubě,“ uvedl předseda EP Jerzy Buzek, když letošního laureáta v listopadu vyhlašoval.
Držel hladovku 135 dnů
Fariňas přestal v únoru jíst, a navázal tak na snahu jiného hladovkáře Orlanda Zapatu Tamayu, jenž krátce předtím zemřel a stal se prvním „vězněm svědomí“, který na Kubě skonal od 70. let minulého století (o smrti Orlanda Zapaty zde).
Fariňas nepřestal jíst poprvé, za sebou měl už na dvě desítky hladovek. V minulosti také strávil přes jedenáct let ve vězení. Na jaře ho hospitalizovali a podávali mu nitrožilní výživu. V hladovění vytrval 135 dnů, dokud nebyl propuštěn první politický vězeň.
K určitým změnám na Kubě přece jen došlo, po dlouhém jarním vyjednávání katolické církve s prezidentem Raúlem Castrem vláda rozhodla pustit 52 politických vězňů. Skoro všichni už jsou na svobodě, většina z nich musela odejít do exilu (více zde).
Není to prvně, co laureátova židle zůstane ve štrasburském sídle EP prázdná. Před dvěma lety se slavnostního ceremoniálu nezúčastnil čínský kritik tamního režimu Chu Ťi, který byl ve vězení, připomněla americká stanice CNN.
SACHAROVA CENACena Andreje Sacharova (podle ruského laureáta Nobelovy ceny a známého disidenta z dob Sovětského svazu Andreje Sacharova) se uděluje výjimečným osobnostem, které bojují proti netoleranci, fanatismu a útlaku a které se významným způsobem zasloužily o podporu lidských práv. Uděluje se od roku 1988, kdy ji získal jihoafrický disident a pozdější prezident Nelson Mandela. O rok později ji obdržel bývalý představitel Pražského jara 1968 a československý politik Alexander Dubček. Dalšími laureáty jsou třeba súdánský právník Sálih Mahmúd Usmán, běloruský opoziční politik Aljaksandr Milinkevič nebo barmská disidentka Aun Schan Su Ťij. Loni cenu získali ruští aktivisté z nevládní organizace Memorial. Oleg Orlov, Sergej Kovaljov a Ljudmila Alexejevová v Rusku sledují porušování lidských práv a patří k předním kritikům ruského režimu. Kromě ocenění získává držitel také 50 tisíc eur (1,3 milionu korun). |
