Původně byla hlavním zdrojem obživy v regionu těžba, a to především cínových rud. Kolem roku 1850 už si s ní lidé ale nedokázali dobře vydělat, a tak hledali nové zdroje obživy.
„A dřevo bylo hned za dveřmi,“ vysvětluje šéf jednoho ze zdejších producentů ozdob Andreas Bilz.
„Tak se mu lidé věnovali, vyráběli si třeba potřeby do kuchyně a postupně se rozvíjelo i jeho umělecké zpracování,“ říká.
A rozvinulo se velkolepě. Dnes je v obci s 2 100 obyvateli a jejím okolí kolem stovky většinou menších firem, které se výrobou vánočních ozdob zabývají. „Dnes je to nejdůležitější odvětví v regionu,“ konstatuje Bilz.
Jeho slova potvrzuje i procházka po předvánočním Seiffenu, kde je každých pár metrů možné narazit na obchod s tradičními ozdobami nebo přímo na jejich výrobnu.
Podle muže, který v oboru pracuje už desítky let, má každá z firem vlastní profil a specifický design výrobků. „My se specializujeme na postavičky, ať už to jsou krušnohorští louskáčci nebo dýmající mužíci,“ říká Bilz, podle něhož má každá postavička jinou „povahu“.
Postavičky se vyrábějí převážně ručně
Zatímco vysocí, hubení a často přísně hledící louskáčci jakoby vyžadovali respekt, čemuž odpovídá i to, že jde nejčastěji o vojáky nebo krále, dýmající mužíci jsou přátelštější a představují tradiční povolání, jako je pekař, kuchař nebo hospodský.
Konec toxických Vánoc. Aplikace pomůže odhalit škodlivé látky ve výrobcích |
„Postavičky se vyrábějí převážně ručně,“ zdůrazňuje Bilz, jehož firma Seiffener Volkskunst nakupuje v podstatě jen dřevo, laky a barvy. Vše ostatní si dělá sama.
Louskáčky, dýmající mužíky i další ze zhruba 500 různých produktů, mezi nimiž nechybí lyžující sněhuláci, dýmající draci nebo trpaslíci, v ní vyrábí přes 40 zaměstnanců. Část z nich opracovává dřevo na jednotlivé části, další pak kousky lepí dohromady a postavičky zdobí barvami.
„Jenom na výrobu klasického louskáčka je potřeba zhruba 150 pracovních úkonů, než je figurka hotová. Je v tom kolem hodiny čistého času práce,“ vysvětluje Bilz u jedné ze zaměstnankyň, která asi 35 jednotlivých částí, z nichž se typický louskáček skládá, zrovna lepí dohromady a maluje.
Monotónní podle Bilze práce není, protože prakticky každý den pracují zaměstnanci na jiných postavičkách.
Kdo chce, může si postavit vlastní figurku
O tom, jak figurky, ale i některé moderně pojaté ozdoby, vznikají, se zájemci mohou přesvědčit na vlastní oči. Výroba je totiž k vidění pro každého návštěvníka závodu. Kdo chce, může si také postavit vlastní figurku, vánoční betlém nebo jinou dekoraci.
Výroba perel v Poniklé chce do UNESCO, je jediná svého druhu na světě |
„Neúspěch je vyloučen,“ poznamenává k tomu s úsměvem Bilz, podle něhož v případě potíží vždy lidem pomohou zaměstnanci firmy. Velkou část kutilských návštěv tvoří školní třídy, včetně některých z Česka.
Zájemci ale do výrobny a obchodu s ozdobami přicházejí z celého světa. Po internetu si pak některé z 15 000 louskáčků, které ve velikostech od deseti centimetrů do jednoho metru Seiffener Volkskunst každoročně vyrobí, objednávají třeba i lidé ze Spojených států, Japonska nebo Číny.
Jak tradiční německé ozdoby objeví, ani Bilz vždycky neví, každopádně je ale rád, že tyto výrobky pak lidem dokreslují vánoční atmosféru. „To mě vždycky potěší,“ dodává.
Seiffen
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
