Odsun kurdských povstalců z Turecka netrval příliš dlouho. Po namáhavém vyjednávání mezi tureckou vládou a zástupci Strany kurdských pracujících (PKK), za něž mírové rozhovory vedl hlavně jejich vězněný šéf Abdullah Öcalan, bylo v březnu vyhlášeno příměří a v květnu se povstalci začali stahovat z jihovýchodu země. Odsun však trval sotva čtyři měsíce.
V pondělí Kurdové oznámili, že s ním končí. Ankara podle nich neplní své sliby a byť to slibovala, nijak zvlášť nepokročila v "demokratizačním procesu a v řešení kurdského problému". Informovala o tom prokurdská tisková agentura Firat. Konflikt mezi Ankarou a etnickými Kurdy, kteří bojuji za větší autonomitu, se táhne přes třicet let.
Dosavadní příměří ale rebelové budou podle PKK, kterou Turecko a řada západních zemí včetně USA považuje za teroristickou organizaci, nadále dodržovat.
Stáhly se jen ženy a děti, tvrdí Erdogan
Kurdové si zprvu přáli vytvořit na jihovýchodě Turecka vlastní nezávislý stát a to i za cenu tvrdých bojů. Od roku 1984, kdy pozvedli zbraně, kvůli bojům zemřelo přes čtyřicet tisíc lidí. Později PKK svůj postoj přehodnotila a požadavek zmírnila na vytvoření autonomního regionu a oficiálního uznání svého etnika vládou.
V mírovém procesu, který Ankara se členy PKK zahájila začátkem roku, se pak obě strany dohodly na stažení zbraní. Kurdové si za to přáli řadu reforem, které by zlepšily jejich postavení v zemi. Chtěli, aby se jejich děti mohly ve školách učit kurdštinu, požadovali zmírnění tureckého protiteroristického zákona a amnestii pro mnohé kurdské vězně. Nic z toho se však podle nich neděje.
Turecký premiér Recep Tayyip Erdogan v srpnu PKK zkritizoval, když řekl, že to se stažením povstalců není tak žhavé. "Jen 20 procent (rebelů) opustilo Turecko, a to především ženy a děti," uvedl tehdy premiér. Dodal také, že vláda připravuje zákon, který by poslanci měli v září schválit. Už tehdy ale řekl, že se v něm nepočítá se všeobecnou amnestií, ani se změnami ve výuce.
